Nejreklama na Brno? Vystoupit z rychlíku pod dominantou Petrova.

Na konci srpna 2018 bude vláda projednávat financování nového nádraží. Ještě není rozhodnuto.

Chci přispět

Dvě nádraží místo jednoho? Proč?

Kromě sporu o to, zda má hlavní nádraží stát v centru, nebo se přesunout se znovu po osmi letech objevuje i jakýsi kompromisní návrh: mít místo jednoho nádraží rovnou dvě. Nově se k podpoře takové koncepce přihlásilo hnutí ANO. Navrhuje se, aby do centra jezdily „regionální“ vlaky a na odsunuté nádraží „dálkové“. Návrh ANO navíc umožňuje, aby některé rychlíky stavěly jak na jednom, tak na druhém nádraží. Přesto se nabízí otázka: proč vlastně? 

Kdyby se skutečně dostatečně kapacitní nádraží do centra nevešlo, šlo by to chápat, ale pokud může mít město Brno dobré nádraží ve výhodné poloze v centru, tak proč? Naopak se nabízejí hned tři pochybnosti o přínosech řešení „ani v centru, ani odsun“.

A hranici mezi „dálkovou“ a „regionální“ určí kdo?
Linky, u kterých to jejich trasa v uzlu umožní, by mohly obsluhovat obě nádraží – to však bude možné jen u části spojů, které přes Brno jedou. U ostatních bude potřeba zvolit jedno obsluhované nádraží, a v českém (nebo obecně středoevropském) modelu dopravní obsluhy můžeme jen obtížně stanovit hranici mezi dálkovou a místní dopravou. Rychlík jsou přece běžně využívány jak pro každodenní dojíždění do zaměstnání na střední vzdálenosti (dejme tomu z Tišnova či Břeclavi), tak pro dálkové cesty, potřebují tedy jak dobrou návaznost na MHD a ostatní regionální vlaky, tak na čistě dálkové expresní spoje. To je těžké zajistit jinak, než na jednom místě. 

Jak kvalitně obsloužit dvě místa?
Obsluhovat veřejnou dopravou dvě nádraží je přirozeně náročnější, než obsluhovat jedno. Poptávka po přepravě se rozptýlí, což vede k nižší nabídce a/nebo vyšším nákladům. Hypotetické „jižní“ nádraží pro dálkovou dopravu potřebuje srovnatelnou infrastrukturu MHD, jako nádraží u řeky, jinak nebude pro cestující atraktivní. Rozdíl je však v tom, že na dálkové nádraží by směřovalo méně cestujících – o desítky procent, možná až o řád. Tím by se sice elegantně vyřešil problém s kapacitou MHD, který má nádraží u řeky, ale bylo by to zoufale neefektivní. Drahé napojení by sloužilo převážně jen malé skupině dálkových cestujících. Proč obsluhovat dvě místa, stačí-li jedno?

Zatím nezvládáme jedno nádraží – zvládneme dvě?
Nelze si jednoduše představovat, že v každé z lokalit zrealizujeme polovinu z dosavadních návrhů, a tím získáme stoprocentní hlavní nádraží, jen bude rozdělené do dvou míst. Jak je zmíněno výše, aby koncept fungoval a co nejméně se zpřetrhaly vazby mezi regionální a dálkovou dopravou, maximum linek musí obsluhovat obě dvě nádraží, a tomu se musí přizpůsobit jejich kapacita. Namísto jednoho náročného projektu bude muset najednou město realizovat podstatnou část z obou. Podle Paretova pravidla tak Brnu hrozí, že nakonec dostane jen 80% kvality, zato za 160% nákladů.

„Podle našeho názoru je podstatné jedno: Brno by mělo mít už co nejdříve moderní Hlavní nádraží a to jednoznačně v centru. Brno by si mělo zachovat dopravní uzel pro regionální i celostátní dopravu v unikátně výhodné poloze ve středu města.

Kde bude hlavní nádraží, o tom se rozhodne v referendu – a kam budou zajíždět hypotetické rychlovlaky budoucnosti je spíše podružné. Přesto je jasné, že i ty je možné do centra uspokojivě přivést. Nápady hnutí ANO po způsobu chytré horákyně nás proto nechávají chladnými.

O nás

Logo Nádraží v centru

Alianci „Občané pro nádraží v centru“ založily 1. listopadu 2017 spolky Děti Země – Brno a Hnutí DUHA Brno. Cílem Aliance je prosazovat modernizaci železničního uzlu Brno s novým moderním nádražím v centru Brna ve variantě „Petrov“ a navázat tak na občanskou alianci „Referendum 2014“, která o poloze nádraží vyvolala místní referendum, které se konalo ve dnech 7.-8. 10. 2016. Nádraží v centru podpořilo 59,2 tisíc voličů Brna.

Alianci podporuje NESEHNUTÍ a Ekologický institut Veronica.

  • Hnutí Duha Brno
  • Děti Země
  • NeSeHnutí
  • Ekologický institut Veronica - logo