Tiskové zprávy, 1.2.2006
Vážený pan
Jiří Paroubek
předseda vlády
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana
V Brně dne 26. ledna 2006
Vážený pane předsedo vlády,
obracíme se na Vás jménem koalice dvaceti brněnských občanských organizací Nádraží v centru ve věci přestavby železničního uzlu Brno.
Projekt přestavby železničního uzlu – a s tím související snahy vedení radnice kontrolované ODS a KDU-ČSL o odsun nádraží z centra města – patří mezi horká veřejná témata v Brně i okolních městech a obcích. V roce 2004 námi organizovaná podpisová akce s podporou 25 000 Brňanů vyvolala místní referendum, ve kterém 86 % hlasujících požadovalo zachovat nádraží na stávajícím místě. Výsledek však není formálně platný vinou nízké účasti: vládnoucí pravicová koalice vyhlásila referendum tak, že lidé směli hlasovat jen osm hodin, a oficiálně vyzývala k jeho bojkotu. Přesto proti odsunu nádraží hlasovalo více občanů, než v posledních komunálních volbách pro strany kontrolující radnici.
Hlavními důvody nesouhlasu s přesunem nádraží z centra jsou vážné obavy o ztrátu atraktivnosti veřejné dopravy v Brně a okolí a silné pochybnosti o efektivitě využití veřejných prostředků. Projekt trpí dle odborníků hrubými nedostatky z hlediska železniční technologie a většinu interních problémů železnice neřeší, některé naopak nově vytváří. Naše obavy sdílí také brněnská městská i jihomoravská krajská organizace ČSSD. Před referendem se veřejně postavila na stranu odpůrců odsunu nádraží: doporučila svým voličům hlasovat pro modernizaci železničního uzlu se zachováním nádraží ve stávající poloze.
Impulsem k přestavbě brněnského uzlu je nutnost modernizovat železniční koridor na území města na úroveň, která bude odpovídat mezinárodním požadavkům. Koalice na radnici se však rozhodla záměru využít k uskutečnění dávné vize odsunu nádraží z tradiční výhodné polohy v sousedství historického jádra města o téměř kilometr na jih. Slibuje si od toho především zhodnocení nezastavěných pozemků na periferii a impuls pro rozvoj této části města. Hrozbu zhoršení dopravní obslužnosti – téměř 50 000 lidí, kteří denně dojíždějí vlakem do Brna za prací, na úřady, do škol či nemocnic, bude muset cestovat déle a komplikovaněji – radní systematicky přehlížejí nebo bagatelizují.
Souhlas se zahájením přípravy na rekonstrukci brněnského železničního uzlu dala vláda Miloše Zemana usnesením č. 457 z 6. května 2002. Součástí usnesení byla i vládní podpora modelu vícezdrojového financování přestavby uzlu. Počítal s rozdělením celkových nákladů na drážní stavby, které činily 18,6 miliard korun, na jednotlivé partnery projektu: Státní fond dopravní infrastruktury měl přispět 6,6 miliardy korun, město Brno 3 miliardami atd.
Zájmy státu při přípravě projektu prosazuje od roku 2002 ministr dopravy Milan Šimonovský, který je bývalým náměstkem primátora v brněnské koalici. Ministerstvo dopravy pod jeho vedením nyní dokončuje rámcovou smlouvu o spolufinancování stavby mezi Správou železniční dopravní cesty, Českými drahami, městem Brnem, Jihomoravským krajem a Státním fondem dopravní infrastruktury, která však počítá s celkovým rozpočtem již 24,5 miliardy korun. Navíc spolufinancování státu skrze SFDI se má zvýšit na 14,5 miliardy: tedy více než dvojnásobek vládou odsouhlaseného příspěvku. Podíl města Brna zůstává 3 miliardy korun, bude však investován výhradně do městské infrastruktury. Připravovaná smlouva je tedy v rozporu s platným vládním usnesením. Pokud je nám známo, ministerstvo financí dosud nepodniklo žádné kroky k tomu, aby schválený příspěvek státních prostředků nebyl dále zvyšován, ani k přezkoumání efektivnosti využití těchto peněz.
Investice nejméně 24,5 miliard korun z veřejných rozpočtů má být totiž využita velice sporným způsobem. Pomůže snad vyřešit špatný technický stav železničního uzlu. Zároveň však sníží pohodlnost a kvalitu veřejné dopravy (podrobnosti o závažných nedostatcích v technickém řešení nového nádraží viz přiložená odborná analýza zpracovaná pro koalici Nádraží v centru). Ignorován však zůstává také názor občanů, kteří v referendu řekli jasně, že si přejí modernizovat stávající nádraží v centru města.
Přitom existují realistické návrhy řešení přestavby železničního uzlu se zachováním nádraží v centru, které jsou z hlediska uživatelů-cestujících výrazně efektivnější. Pro desítky tisíc lidí totiž vytvoří moderní, komfortní přestupní terminál přímo v centru města. Ministerstvo dopravy v červnu 2004 při srovnávání obou koncepčních variant konstatovalo, že „z pohledu dopravy jsou varianty rovnocenné“ a že „[z] hlediska zapojení vysokorychlostních tratí do Brna jsou obě nádraží rovnocenná“. Centrální poloha nádraží však vzhledem k přirozenému historickému vývoji městské dopravní sítě umožní lépe zajistit propojení železnice na městský systém veřejné dopravy.
V analýzách a studiích provedených na zakázku brněnské radnice je však varianta přestavby uzlu se zachováním nádraží v centru záměrně nedoceňována. Spolu s modernizací dnešního nádraží nebyly nikdy zvažovány potřebné změny v konfiguraci uzlu, železniční dopravě na území Brna byla vždy ponechána stávající nedostatečná funkce. Navíc provedené multikriteriální hodnocení nastavilo váhy kritérií tak, že zhodnocení pozemků a urbanistická kritéria byla nadhodnocena vůči hledisku kvality veřejné dopravy. K přehodnocení postupu proto vyzvaly radnici v otevřeném dopise dvě desítky známých urbanistů, architektů i dopravních inženýrů (viz příloha).
Domníváme se, že s veřejnými prostředky musí vláda zacházet maximálně efektivně a s respektem k vůli občanů, nikoli politickým zájmům místní radnice. Stávající podoba projektu přestavby železničního uzlu Brno však tyto podmínky nesplňuje.
Žádáme Vás proto, abyste do rozhodování státu o tomto projektu intervenoval a zasadil se o to, že veřejné prostředky v řádu desítek miliard korun budou vynaloženy efektivně a v souladu s přáním lidí vyjádřeným v referendu. Jedině tak bude připravovaná stavba ku prospěchu občanů Brna, Jihomoravského kraje i celé republiky.
Předem děkujeme za Vaši vstřícnost a ochotu.
Za občanskou koalici Nádraží v centru s pozdravem,
Martin Ander
ředitel Hnutí DUHA