Rubriky

Anketa

Celkem hlasů

Hledání

Doporučujeme

Nové komentáře

Nejčtenější

Otevřené prohlášení kolegia expertů k přesunu brněnského nádraží

Tiskové zprávy, 28.5.2004

Výzva, kterou 28. května 2004 adresovalo 19 brněnských expertů úřadům.
Apelujeme na zodpovědné orgány, aby upustily od záměru přemístění nádraží ze stávající polohy (dále jen odsunu nádraží) v rámci přestavby Železničního uzlu Brno (dále jen ŽUB). Pod vlivem posledních kroků města Brna jsme se rozhodli vystoupit a veřejnosti a politikům otevřeně sdělit, že pro změnu polohy nádraží neexistují racionální důvody. Je nezbytné, aby si každý uvědomil negativní důsledky připravovaného projektu.

Odsunem nádraží železnice ztratí na atraktivitě

* Hodnocení, která byla podkladem pro rozhodnutí o odsunu nádraží, kladla nepřiměřeně nízkou váhu primárnímu dopravnímu účelu hlavního nádraží – jeho funkcím hlavního (i jediného) přestupního terminálu na MHD a vstupní brány k nejdůležitějším částem města, dosažitelným pěšky.
* Dosud žádnému řešiteli se nepodařilo k odsunutému nádraží navrhnout takový systém MHD, který by zajistil stejně kvalitní jízdní doby, četnosti spojů, nabídku linek a počty přestupů.
* Občané brněnského regionu, kteří vlakem dojíždějí za prací, na úřady, za zdravotnictvím, kulturou aj. budou v případě odsunu nádraží hledat rychlejší a jednodušší druhy dopravy se všemi z toho plynoucími důsledky.

Přestavba ŽUB s odsunem nádraží je dražší kvůli vyvolaným investicím

* Odsun vzdaluje nádraží od těžiště zástavby města a mimo stávající trasy MHD. Vyžaduje proto rozsáhlejší a nákladnější systém MHD než poloha stávající, a to i při respektování potřeb rozvoje tzv. Jižního centra (zejm. východozápadní tramvajová trať a severojižní kolejový diametr).
* Tyto vyvolané investice navyšují celkovou cenu odsunu nádraží přinejmenším o několik desítek procent, přesto do ní dosud nikdy nebyly zahrnuty a předloženy politikům a veřejnosti. Předkládání cen přestavby ŽUB se dvěma polohami nádraží bez vyvolaných investic vede politiky i veřejnost k neobjektivním závěrům až podnes.

Ve stávající poloze lze vybudovat moderní nádraží a zapojit do něj i vysokorychlostní tratě

* Vícero studií prokázalo, že při koncepčně inovativním pojetí ŽUB lze i ve stávající poloze vybudovat moderní nádraží, které splní požadavky cestujících i všechny stanovené podmínky technické, technologické a kapacitní a bude schopno plnohodnotně přijímat a odbavovat vlaky všech kategorií, včetně vysokorychlostních vlaků ze všech směrů.
* Zapojení vysokorychlostních tratí do ŽUB je srovnatelně výhodné v obou polohách nádraží. Tři budoucí vysokorychlostní tratě vždy vytvoří v Brně vidlici, takže v každé z poloh nádraží přes ně jedna relace bude muset jezdit úvratí – v odsunuté poloze to bude nejfrekventovanější relace Praha – Ostrava, ve stávající poloze nejslabší relace Varšava – Vídeň.
* Problém přestavby ŽUB není v hledání jiné polohy nádraží, ale v pochopení jeho funkce, která musí vlakovou dopravu co nejvíce přiblížit potřebám cestujících.

Moderní nádraží ve stávající poloze není horší pro rozvoj města

* Veškeré dosavadní úvahy o odstranění bariér železničních tratí vůči rozvoji komunikační sítě v jižním segmentu města nalézaly východisko v přestavbě ŽUB s odsunutým nádražím, ačkoliv přinejmenším stejných cílů lze dosáhnout i při stávající poloze nádraží, i když konkrétní vedení železničních tratí bude jiné.
* Zkušenosti z mnoha jiných měst dokládají, že umístění nádraží kilometr od centra samo o sobě nemůže být dostatečně silným impulsem pro rozvoj území mezi ním a historickým centrem. Pro rozvoj tzv. Jižního centra je nutno zvolit jiné impulsy.
* Zrušením stávajícího nádraží nezanikne žádná bariéra v území, protože nádraží a navazující tratě se ve vnitřním městě nacházejí zpravidla v souběhu s jinými významnými bariérami, které odstranit nelze (např. velké bloky zástavby, průmyslové areály, skála pod Petrovem, památkově chráněné objekty).

Přestavba ŽUB s odsunutým nádražím má vážné koncepční a technické nedostatky

* Odsunutým nádražím bude např. veden i nákladní průtah ve směru jednoho z hlavních evropských nákladních koridorů. Brno se tak stane naprostou raritou v kategorii měst této velikosti a významu.

Veškerá odborná hlediska poukazují na to, že odsun nádraží ze stávající polohy by byl mimořádně nezodpovědným krokem pro město Brno i jeho region.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby příprava přestavby ŽUB s odsunutým nádražím byla pozastavena. Zároveň žádáme, aby bylo zajištěno vypsání veřejné soutěže na přestavbu ŽUB s nádražím ve stávající poloze.

Otevřené prohlášení kolegia expertů k přesunu brněnského nádraží z dubna 2004 potvrzují níže podepsaní:

* Prof. Ing. Arnošt Hönig, DrSc., rektor VUT Brno v letech 1990-91
* Prof. Ing.arch. Ivan Ruller, CSc., děkan fakulty architektury VUT Brno v letech 1990-94, laureát Ceny města Brna z roku 1994
* Prof. Ing. František Přibyl, CSc., děkan fakulty stavební VUT Brno v letech 1980-85
* Prof. Ing. Jiří Pošvář, CSc., vedoucí katedry dopravních staveb fakulty stavební VUT Brno v letech 1980-90
* Doc. Ing. Břetislav Havíř, CSc., vedoucí katedry dopravních staveb fakulty stavební VUT Brno v letech 1973-79
* Ing. arch. Viktor Rudiš, architekt a urbanista, laureát Ceny města Brna z roku 1998
* Ing. arch. Martin Borák, architekt, hlavní inženýr projektů
* Ing. Petr Herzog, generální ředitel Dopravního podniku města Brna v letech 1990-97
* Ing. Stanislav Prokeš, vedoucí odd. koncepce dopravy Dopravně-inženýrské organizace (Útvaru dopravního inženýrství) Brno v letech 1972-92
* Ing. Vladimír Novotný, víceprezident Českého svazu stavebních inženýrů
* Ing. Miroslav Jandásek, samostatný projektant, člen Českého svazu stavebních inženýrů
* Ing. Vladimír Chalupník, ředitel Projektové správy Dopravních staveb Olomouc v letech 1970-84
* Ing. Jiří Dukát, zástupce státních drah v Jihomoravském kraji
* Ing. Václav Čermák, náměstek primátora města Brna v roce 1990
* Ing. František Menšík, specialista na mostní stavby ŘSD ČR
* Ing. Mojmír Krejčiřík, stavební inženýr
* Ing. František Palčík, projektant specialista
* Mgr. Antonín Žiška, sociolog, tajemník komise dopravy Rady města Brna v letech 1990-92
* Josef ?umbera, technický poradce v oblasti dopravy a životního prostředí

Adresováno:

* Členové Rady města Brna, Magistrát města Brna, Malinovského náměstí 3, 601 67 Brno
* Členové Rady Jihomoravského kraje, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
* Ministr dopravy ČR Milan ?imonovský, nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1
* Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka, Letenská 15, 118 10 Praha 1
* Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1
* Generální ředitel Českých drah, a. s., Petr Kousal, nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1
* Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, s. o., Jan Komárek, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8
* Státní fond dopravní infranstruktury (SFDI), Sokolovská 278, 180 44 Praha 8

Na vědomí:

* Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
* Parlament České republiky
* Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 – Malá Strana
* Hospodářský výbor – Podbvýbor pro dopravu a výstavbu infrastruktury (17 členů)
* Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí – Podvýbor pro regionální rozvoj (21 členů)
* Senát, Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1
* Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (12 členů)
* Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (11 členů)