V referendu 7. a 8. října hlasujeme dvakrát ano pro moderní nádraží v centru bez korupce

Přes 20 000 občanů Brna svými podpisy prosadilo referendum o poloze hlavního nádraží.

V říjnu 2016 můžeme definitivně prosadit moderní nádraží v centru města.

Přidejte se k nám

Chci pomoci Chci přispět

Referendum v Brně skončilo strategickým vítězstvím nádraží v centru

Naše hodnocení: výsledky referenda o nádraží v Brně sice nejsou právně závazné, dávají ale jasný obrázek o rozložení názorů občanů a také o síle stoupenců nádraží v centru. Je to strategické vítězství, jehož vynucení už by mělo být jen otázkou času.

Brněnské referendum o poloze nádraží se chystalo tři roky, trvalo dva dny, zúčastnilo se ho třiasedmdesát tisíc lidí. Šedesát tisíc z nich hlasovalo pro nádraží v centru. Byl to svátek demokracie, byť zatím bez ohňostroje a fanfár.

Počty zveřejněné na úřední desce dlouho po oznámení výsledků voleb deklarují účast 23,83 % oprávněných voličů a 19,29 % oprávněných voličů pro polohu nádraží v centru. V případě druhé otázky, která se týkala způsobu modernizace nádraží, se v její prospěch vyslovilo padesát tisíc lidí, v procentech 15,96 % z oprávněných voličů.

Referenda se tedy zúčastnily zhruba dvě třetiny osob ze zákonem předepsané účasti 35 %. V případě první otázky počet hlasujících pro nádraží v centru odpovídá čtyřem pětinám z hranice 25 % stanovené zákonem. Relativně nejvzdálenější zůstalo naplnění zákonné podmínky v případě druhé otázky, kde počet potřebného počtu hlasujících zůstal na třech pětinách.

Řečeno ještě jinak: aby bylo referendum právně závazné, muselo by se jej zúčastnit 107 364 voličů – takový počet odpovídá pětatřicetiprocentní hranici. A vzhledem k tomu, že voleb se celkově v Brně účastnilo nakonec jen 121 194 voličů z 306 752 oprávněných, nejednalo se o realisticky dosažitelný cíl. S obdobnou účastí a tedy bez právní závaznosti ostatně letos skončila referenda ve všech větších městech.

Co to znamená? Výsledky referenda nejsou právně vymahatelné a pracovat se bude pouze s jejich politickou váhou. Její přesná míra bude jako vše v politice předmětem debat a vyjednávání.

Masa šedesáti tisíc občanů, kteří řekli ano nádraží v centru, a padesáti tisíc občanů, kteří řekli ano jeho modernizaci podle metodiky České komory architektů, nespornou váhu má. Pro nádraží v centru se vyslovil v referendu větší počet občanů, než kolik jich odevzdalo v krajských volbách v Brně hlas třem nejsilnějším stranám – ANO, ČSSD, KDU-ČSL – dohromady.

První reakce brněnských politiků tomu odpovídají. Ministr dopravy Ťok v rozhovoru pro Deník řekl, že názor občanů nelze přehlížet, podobně se vyjádřil v první reakci po referendu náměstek Hollan. Obdobně do brněnských médií promluvil i primátor Petr Vokřál.

Reptání brněnské ODS nikdo nebere příliš vážně. Dříve v našem městě bývala ODS nechutnou a silnou. Dnes už silnou není.

Porozumět motivacím lidí
Pro celkové vyhodnocení výsledku referenda bude nyní zásadní přesná analýza příčin, pro něž se lidé přicházející k volbám referenda neúčastnili. V tomto směru jako organizátoři referenda disponujeme řadou poznatků, jež zpracováváme.

Již nyní je ale jasné, že jen minimální vliv měla kampaň odpůrců referenda z prostředí brněnské ODS. Podle postřehů shromážděných před volebními místnostmi je dokonce pravděpodobné, že negativní kampaň ODS větší množství lidí k účasti v referendu motivovala, než kolik se jich podařilo odradit. Pomohli atmosféru vyostřit, díky tomu se z tématu, které se vedení města pokoušelo spíše ututlat, stala hlavní otázka voleb v Brně. Bez ODS by asi účast byla o dost nižší.

Největší reálný vliv na snižování účasti v hlasování mělo počínání vedení města, které svým vystupováním do značné míry záměrně mátlo veřejnost. Přestože referendum rozhodovalo pouze o poloze a způsobu modernizace nádraží, vedení města vedlo zavádějící informační kampaň k jednotlivým variantám.

Tím pádem vznikl celkem slušný komunikační chaos. „Stávající poloha nádraží“, pro kterou se v referendu hlasovalo, v sobě zahrnuje i možnost rozšíření hlavního nádraží v tak zvané variantě „Pod Petrovem“, ale bere v potaz i názor početné a reprezentativní skupiny odborníků, podle nichž je možné nádraží modernizovat ve stávající poloze jiným způsobem. A o tom, jaká varianta je optimální, by právě měly rozhodovat soutěže: k tomu mířila druhá otázka.

Město záměrně rezignovalo na neutrální vysvětlování takovéto podstaty referenda, což mu ukládá zákon, ale namísto toho vedlo matoucí kampaň míjející se s obsahem referenda. Bohužel prakticky všechna média se na vytváření tohoto komunikačního chaosu podílela. Podstatným motivem k neúčasti tedy bylo znejistění občanů, o čem se vlastně hlasuje.

Dalším faktorem bylo obstrukční počínání úředníků magistrátu, kteří v rozporu se zákonem nabádali k vyloučení delegátů přípravného výboru z hlasovacích komisí, mnohde umisťovali hlasovací místnostitak, aby k nim vedla co nejdelší cesta, a rovněž v rozporu se zákonem instruovali členy hlasovacích komisí tak, aby občanům neposkytovali ani základní technické informace.

Člověk jdoucí k referendu se někde v Brně mohl bát, zda se ještě vrátí zpět. Foto Jakub Patočka, DR

Chyb jsme se samozřejmě dopustili i my, organizátoři referenda. Víme o nich, pořizujeme si jejich kompletní evidenci a budeme je analyzovat. Jednak proto, aby se z nich mohli poučit budoucí organizátoři referend jinde, jednak proto, abychom v případě nutnosti pořádat další referendum o nádraží v Brně, byli připraveni ještě lépe než tentokrát.

Nádraží v centru zvítězilo. Jen se to ještě musí potvrdit
V Brně vzniklo za nádraží v centrum občanské hnutí čítající šedesát tisíc voličů, tisíce aktivních sympatizantů, stovky finančních přispěvatelů, desítky aktivních dobrovolníků a štáb zkušených občanských aktivistů z předních českých občanských sdružení. Mezi všemi převládá pocit dobře vykonané práce, kterou můžeme a dokážeme dotáhnout do vítězného konce. To je největší hodnota a síla kampaně.

Předběžné hodnocení průběhu a výsledků brněnského referenda říká, že u voleb s účastí přes padesát procent – sněmovních či prezidentských – a při potřebném zjednodušení otázek by zastánci nádraží v centru na potřebnou účast i většinu dosáhli. To je první obecné doporučení našim nástupcům v jiných velkých městech: nikdy referendum nespojujte s krajskými volbami a s komunálními jen tehdy, pokud v nich budete sami kandidovat.

Ze všech poznatků, které jsme načerpali v kontaktní kampani, je evidentní, že rozložení názorů mezi občany v Brně je v otázce polohy i způsobu modernizace hlavního nádraží zcela jednoznačné. Z tématu se tak stala i otázka vztahu občanů k demokracii, k elementární možnosti ovlivňovat věci kolem sebe.

Proto máme jako organizátoři referenda závazek nedopustit, aby politická třída jeho výsledek ignorovala. Vedlo by to k znechucení dalších desítek tisíc Brňanů, k destrukci jejich vztahu k participaci na věcech veřejných, jež tvoří základ demokratického občanství.

Jsme si jisti, že neexistuje žádný model, dle nějž by odsun nádraží či jeho rekonstrukce pokoutně prolobovaným způsobem mohly získat demokratickou většinovou podporu občanů. Věříme, že si to uvědomí i vedení města Brna, protože je tu v sázce jeho politická věrohodnost; a ony se i komunální volby začnou brzy povážlivě přibližovat. Je třeba otázka, jak dlouho ještě bude chtít brněnská ČSSD na tomto tématu odhánět své voliče.

Doufáme tedy, že další referendum už nebude nutné. Dosáhli jsme strategického vítězství. V případě, že by vedení města Brna jednoznačnou vůli občanů vyjádřenou ve stávajícím referendum chtělo nakonec přece jen přehlédnout, jsme připraveni stvrdit ho i vítězstvím právně závazným: v referendu konaném současně s prezidentskými volbami v roce 2018.

20150503103333_JakubPatockaFB

Jakub Patočka byl zmocněncem přípravného výboru proběhlého referenda. 

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

O nás

logo_pěkné

Občanská aliance „Referendum 2016“ je dobrovolným sdružením Brňanů a Brňanek, nezávislým na firmách, podnikatelích, úřadech i politických stranách.

Naším cílem je prosadit v místním referendu na podzim letošního roku modernizaci nádraží v centru, podél ulice Nádražní (jednomu z hotových projektů se také říká „nádraží pod Petrovem“) a současně zajistit, aby se o přesné podobě nového nádraží a jeho okolí rozhodlo v transparentních návrhových soutěžích (jako je urbanistická soutěž o širší podobu centra, kterou dnes město již realizuje) podle metodiky České komory architektů.

V REFERENDU MÁME ŠANCI O NÁDRAŽÍ DEFINITIVNĚ ROZHODNOUT.

K dosažení tohoto cíle zapojujeme do debaty veřejnost, spolupracujeme s odborníky, jednáme s politiky a diskutujeme s občany.

Naši aktivitu na základě smlouvy o spolupráci zastřešují brněnské pobočky Hnutí DUHA, Dětí Země a Masarykovy demokratické akademie.

  • Hnutí Duha Brno
  • Děti Země
  • MDA

Referendum také podpořili

Tento projekt byl podpořen brněnskou Nadací Partnerství…
NAP_Greenways ORIGINAL

…a z veřejné sbírky obchodů Nadace Veronica v rámci programu „Společně pro Brno.“
SpB_zelene