Modernizaci železničního uzlu Brno provází řada problémů

článek Haló novin

Články, 22.1.2010

Do realizovaného projektu Europoint Brno bylo z kapes daňových poplatníků vloženo již mnoho finančních prostředků, avšak zatím nic není vidět. V reakci na čtvrteční rozhovor v Haló novinách s Ivo Klemešem, pracovníkem brněnského magistrátu, to pro náš deník prohlásil člen komise dopravy Rady města Brna za KSČM Ladislav Býček. Ten připomíná, že modernizace železničního uzlu Brno, což je podle něj výstižnější název, v sobě zahrnuje tři hlavní stavby.

Vybudování odstavné koleje, s níž nebyly názorové problémy, mělo být dokončeno v r. 2009, bude však až letos. Druhou stavbou je řešení průtahu městem a jeho modernizace, včetně nových stavebních objektů (mosty atd.). Zde je složitým a dosud ne efektivně vyřešeným problémem zvětšení průchodnosti severního zhlaví průjezdu Brnem, což je podmiňující faktor pro úspěšnost celého projektu, připomíná Býček ve svém vyjádření.

Třetí stavbou pak je problémové řešení osobního nádraží v odsunuté poloze. Protože tato varianta byla mocensky prosazena, provázejí ji známé problémy. K nedostatkům, které zahájení stavby oddalují, patří mj. že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dodatečně požádala o výjimku z ochrany zvlášť chráněných druhů. Projednávání, které může trvat i několik měsíců, oddaluje dokončení přerušeného územního řízení.

Teprve po vydání územního rozhodnutí, následně stavebního povolení, může podat investor, tedy SŽDC, do Bruselu žádost o evropskou dotaci ve výši osmi miliard korun. Zde je však termín do roku 2013 s tím, že dotace bude vyčerpána do roku 2015. Stihne to investor? Zatím není jasné, jaká budou pravidla pro evropské dotace po roce 2013, upozorňuje komunistický zastupitel.

Ve hře jsou i náklady dopravního podniku

Jak dále uvádí, dalším velmi diskutovaným problémem, plynoucím právě z odsunuté polohy, je propojení mezi touto polohou a středem města - což představuje současné osobní nádraží. Tento problém chtěla koalice ČSSD, KDU-ČSL, zelení a Sdružení pro Brno 2006 vyřešit rychlodráhou, což si dala i do programového prohlášení. Od tohoto řešení však zejména ČSSD přes nevůli zelených ustoupila a neakceptovala ani náhradní řešení z dílny KDU-ČSL v podobě železniční spojky, připomíná Býček a dodává, že hlavním důvodem bylo, aby se nezpozdilo zahájení stavby a Brno nepřišlo o evropskou dotaci. Takže řešením na dlouhé časy zůstane kritizované přesouvání okolo padesáti tisíc cestujících prostředky MHD mezi novým a starým nádražím s tím, že to navíc zvýší roční provozní náklady dopravního podniku o 150 milionů korun.

Přitom pro letošní rok byla dotace z rozpočtu města snížena o 47 milionů korun, což vedlo k omezení dopravy i k nevoli studentů při zrušení zastávky Kolejní, konstatuje Býček. A připomíná, že Jihomoravský kraj by rád přispěl k řešení tohoto problému oprášením v r. 2002 českou vládou zamítnutého projektu stavby Severojižního diametru, tedy tramvajové nebo železniční podpovrchové přepravy mezi oběma nádražími.

Jak dále upozorňuje komunistický zastupitel, dalším, zdánlivě drobným problémem, který však může zdržet práce na projektu osobního nádraží, je zapracování sedmipatrové komerční budovy nad nástupištěm nového nádraží. Nebo teprve v lednu 2010 zadaná studie autobusového nádraží pod nástupištěm vlakového hlavního osobního nádraží.

Problém osobního nádraží v odsunuté poloze musíme vidět i v souvislostech vybudování nové moderní podoby okolí - tedy nové čtvrti Jižní centrum. U ní je hlavním garantem město Brno. A i zde je otázka, kolik finančních prostředků na infrastrukturu bude moci dát rozpočet města, a na kolik bude zájem, a nejen zájem, souhrnných investorů, říká Býček.

Ten přitom odmítá konejšivý tón rozhovoru s Ivo Klemešem v Haló novinách. Veřejnosti by měly být poskytovány věcné informace, vždyť jde o investici za 20 miliard korun. Dle mého názoru modernizaci železničního uzlu Brno provázejí tři základní problémy. Za prvé, nedodržování původně stanovených termínů - v srpnu 2009 měla startovat třetí etapa přestavby - budování osobního nádraží v odsunuté poloze. Dále nedokončení odstavné koleje v původním termínu do konce roku 2009 a za třetí nedořešení přepravy mezi nádražím v odsunuté poloze a středem města - tedy současným hlavním vlakovým osobním nádražím.

Existuje obava o dostatečné finanční zajištění celé modernizace železničního uzlu. A na závěr se ptám: Jaké bude okolí nového osobního nádraží v den jeho slavnostního otevření? Bude to moderní městská část se slibovanými bulváry, nebo to, co tam vidíme dnes?, uzavřel brněnský zastupitel za KSČM.