Brněnská podzemka ožívá

článek serveru idnes.cz

Články, 1.9.2009

Jak nejlépe dopravit lidi z nového železničního nádraží na jihu Brna dále do centra a na sever města? Nad tím si stále láme hlavu vedení města. Možným řešením je rychlodráha, kterou prosazují Zelení a městská koalice ji má v programovém prohlášení rady.

Do hry se ale po pěti letech vrací i Severojižní diametr, tedy podzemní kolejová dráha. Brněnskou "podzemku" už od roku 2004 prosazuje Jihomoravský kraj. Nikdy však neměla tak konkrétní obrysy jako dnes. "Včera po grémiu ŽUB jsme udělali usnesení, že Jihomoravský kraj projekt rozpracuje větším způsobem. Aby mohl být porovnán s jinými variantami. Například s rychlodráhou," informoval brněnský primátor Roman Onderka.

Diametr v. rychlodráha

Podle náměstkyně jihomoravského hejtmana Anny Procházkové je diametr komfortnější pro cestující a výhodnější pro město. Údajně totiž nezpomalí stavbu nového nádraží. "Rychlodráha by ohrozila čerpání evropských peněz a tím přípravu výstavby železničního uzlu, protože se kvůli ní musí měnit územní plán a nově posuzovat vlivy na životní prostředí," uvedla. Obavy o přiznání evropských dotací má i primátor Brna. "Kdyby byla napojená na stavbu nádraží, má stát 3,3miliardy korun. Ale zase by to zabilo čerpání evropských peněz. Pokud by napojená nebyla, bude stát minimálně dvakrát tolik," podotkl. Jenže podle náměstka primátora Martina Andera není vůbec možné rychlodráhu stavět až po dostavení nádraží. "To by nikdo nepovolil, aby se část nádraží postavila a pak kvůli rychlodráze zbourala. Reálně je možná pouze varianta, že se bude stavět současně," uvedl. A že by to znamenalo zdržení a ohrožení čerpání evropských peněz? "Neohrozilo by to projekt o nic víc než úpravy, které se tam dějí teď, kdy se zapracovává projekt komerčního zastřešení," míní Ander.

O sedmipatrové komerční budově nad nádražím už včera grémium ŽUB mluvilo zcela otevřeně. Kvůli němu kraj upravil i svůj projekt diametru, aby pod obchodním domem mohl mít zastávku. "Další by byla přímo v prostoru stávajícího nádraží, pak na Moravském a Konečného náměstí. Až na malý úsek by po zastávku Tylova vedla pod zemí," popisuje trasování vedoucí odboru dopravy na kraji Rostislav Snovický. Na jihu by se diametr napojil na přerovskou trať, na severu na tišnovskou. "Na rozdíl od studie z roku 2004 se nově počítá s napojením od Břeclavi a od Střelic, abychom dosáhli maximální kapacity diametru," dodal Snovický. Kolik přesně by stálo dráhu postavit a jak dlouho by to trvalo, to podle něj bude kraj vědět až příští rok. "Diametr bude ale fungovat pouze tehdy, až bude kompletní. A to může trvat 40 let. Ve svých jednotlivých etapách bude nefunkční," myslí si Martin Ander. Nové nádraží stále nemá územní rozhodnutí, které loni zrušil soud. Nové rozhodnutí by podle investora (Správy železniční a dopravní cesty) mohlo nádraží mít do konce tohoto roku. Až poté se může požádat o evropské dotace. Z celkových nákladů 20 miliard je to 8 miliard korun.

Termíny

Územní rozhodnutí by podle investora SŽDC mohlo nové brněnské železniční nádraží získat do konce roku 2009. Původní územní rozhodnutí zrušil kvůli procesním chybám v prosinci 2008 soud. Podle optimistické varianty by stavba mohla začít na podzim 2010. Stavba odstavného nádraží má být hotová do konce roku 2009. Podjezd ulicí Sokolovou se má otevřít do konce září.