Ander: Původní projekt rychlodráhy je mrtvý

článek Brněnského deníku

Články, 1.9.2009

Rychlodráha, která by spojila současné brněnské nádraží s plánovaným už při jeho přestavbě, nebude. V úterý ji definitivně odmítli koaliční partneři ve vedení Brna. Jsou ochotní uznat rychlodráhu jen jako samostatný projekt, který může vzniknout až po přesunu nádraží. Odmítnutí kritizuje náměstek brněnského primátora za Stranu zelených Martin Ander.

"Ze strany ČSSD jasně zaznělo, že pro ně je původní návrh mrtvý. Jejich představa samostatné stavby je ale naprosto nesmyslná a nerealizovatelná. V budoucnu přinese Brnu jen obrovské problémy," je přesvědčen Ander. Primátor města Brna a sociální demokrat Roman Onderka s ním nesouhlasí. "Pokud by to mělo být tak, jak navrhují Zelení, zdrželo by to přestavbu nádraží o pět i více let a zablokovalo by to dotace z Evropské unie. A to si nemůžeme dovolit," vysvětlil Onderka důvody rozhodnutí. V pátek se koalice znovu sejde, aby řešila, jak bude postupovat dál. "K původní představě rychlodráhy se už určitě nebudeme vracet," dodal primátor. Ander ve zdárný výsledek pátečního jednání nevěří. "Jsem dost skeptický. Máme se dohodnout na tom, jak zachovat provoz na stávajícím nádraží, ale bez rychlodráhy to nepůjde a v žádná geniální neřešní nevěřím," řekl Ander.

Podle opozičního zastupitele Lea Venclíka z ODS rychlodráha už od začátku neměla žádnou budoucnost. "Už loni jsme na to upozorňovali. Bylo jasné, že na ni prostě nebudou peníze. Podle mne to byla jen snaha Zelených neztratit tvář před svými voliči, kterým naslibovali před volbami zachování nádraží v centru. Pak hlasovali pro jeho odsun a potřebovali si to nějak obhájit, proto vymysleli rychlodráhu," uvedl Venclík. Přestavbu železničního uzlu Brno zajišťuje Správa železniční dopravní cesty. Ta souhlasí s návrhem ČSSD. Martinu Anderovi se to nelíbí. "Z jejich strany cítím naprostou nechuť zabývat se jakýmikoli změnami projektu. Tyto změnysi přitom nevymýšlíme pro sebe, mají prospět cestujícím. Státního investora to nezajímá, on jen staví koleje a o zbytek se nestará. Nevidím jiné cesty, než aby primátor víc na státního investora zatlačil. Ještě pořád jsme ve fázi, kdy je všechno důležité jen na papíře, takže by to změnit šlo," myslí si Ander.

Myšlenku nádraží bez rychlodráhy kritizuje i opoziční zastupitel za Brno-střed Svatopluk Bartík. "Je to jako kdybyste postavili ranveje na letišti, ale neudělali odbavovací halu. To je přece nesmysl. A stejný nesmysl je udělat odsun nádraží bez potřebné navazující dopravy. Špička tam trvá dvanáct hodin denně," řekl Bartík. Je přesvědčený, že ani bez rychlodráhy na přestavbu nádraží zastupitelé peníze nezískají. "O dotace z Evropské unie budou žádat naprosto marně. Jsem si totiž stoprocentně jistý, že to v takovéhle podobě Brusel stejně neschválí. A náš rozpočet to sám neunese. Kdyby vedení města pracovalo kvalifikovaně, žádná rychlodráha se řešit nemusela, protože by nebyla potřeba. Navíc by to samozřejmě bylo mnohem levnější," podotkl Bartík. Přestavba železničního uzlu Brno je jednou z nejdiskutovanějších staveb na území města. Podle architektonické soutěže z roku 1934 bylo už tenkrát potřeba nádraží přesunout, protože nevyhovovalo rozvoji města. Proti odsunu se však stále ozývají hlasy politiků i běžných obyvatel města.