S nezákonným umístěním nádraží pomohly i názory investora

Brněnský magistrát rezignoval na zákonnost rozhodování

Tiskové zprávy, 15.1.2009

Účastníci soudního sporu o umístění odsunovaného osobního nádraží v Brně obdrželi dne 14. ledna 2009 text rozsudku, kterým Krajský soud v Brně dne 12. prosince 2008 územní rozhodnutí na základě čtyř podaných žalob zrušil. Stavební úřad i brněnský magistrát totiž zákonným způsobem neuvedly, proč se odmítly zabývat desítkami námitek účastníků řízení, takže rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud také zpochybnil nestrannost magistrátu, neboť text zamítavého rozhodnutí vychází z vyjádření investora.

„Podle soudu došlo k závažnému porušení procesních práv účastníků územního řízení, neboť úředníci buď jejich námitky vyřídili povrchně nebo dokonce prostě opsali odmítavá vyjádření investora či projektanta, což je v právním státě zcela nepřijatelné,“ uvádí nejzávažnější argumenty rozsudku Miroslav Patrik z Dětí Země.

V něm je také na pěti příkladech upozorněno, že o umístění stavby nerozhodovalo nestranné a pečlivé uvážení magistrátu o námitkách podle zákonů a předložených podkladů, ale ve 26 případech ze 36 ze stanoviska investora z olomoucké Správy železniční dopravní cesty, s. o. či projektanta z firmy SUDOP Brno, s. r. o.

Soud tuto absurdní situaci komentuje takto: „Zcela zásadním, nepřehlédnutelným a nepřijatelným způsobem, který soud nemohl ponechat bez povšimnutí, tak byla v řízení porušena zásada rovnosti jeho účastníků.“

„Toto zjištění soudu nám potvrzuje naší domněnku, že úkolem úředníků nebyla ochrana veřejných zájmů a dohled nad dodržováním zákonů, ale rychle a bezbolestně nezákonné územní rozhodnutí vydat a potvrdit a námitkami občanů se prostě hlouběji nezabývat,“ domnívá se dále Patrik, podle kterého rozsudek nepřímo dokazuje, že projekt odsunu nádraží je plný chyb a nezákonností a že o další komplikace nebude nouze.

Podle něho by tak za tyto nezákonnosti měla být odvolána vedoucí odboru územního a stavebního řízení na magistrátu JUDr. Eva Řehořková a také vedoucí stavebního úřadu na Brně-střed Vlasta Kilianová.

Soud tak u podaných čtyř žalob mohl uznat jen pět zásadních procesních vad, neboť se deseti definovanými věcnými námitkami v žalobách nemohl zabývat. Nicméně tři procesní námitky soud odmítnul jako nedůvodné.

Nyní na stavebním úřadě Brno-střed proběhne nové územní řízení, při němž bude nutné předložit chybějící podklady jako je výjimka k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů a řádně se zabývat námitkami účastníků, zejména o vlivu stavby na pohodu bydlení.

Nové pravomocné územní rozhodnutí může být podle Dětí Země vydáno nejdříve na konci roku 2009, spíše ale až na jaře roku 2010, kdy měly být původně zahájena stavební řízení.

Internetové stránky:

Rozsudek (12. 12. 2008) zrušující územní rozhodnutí pro odsunované nádraží v Brně (7 MB)

http://www.detizeme.cz/sklad/KS-Br-ZUB-31Ca145-2007-rozh1.pdf

Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 15. ledna 2009:

Přehled vypořádání námitek tří žalob občanských sdružení Děti Země a Stará Osada a 13 fyzických osob ze Židenic a z Maloměřic z rozsudku spis. zn. 31 Ca 145/2007

Soud v rozsudku ze dne 12. 12. 2008, č.j. 31 Ca 145/2007-426 konstatoval tyto hlavní nezákonnosti:

1. došlo k závažnému porušení procesních práv účastníků řízení, čímž je územní rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů,
2. z odůvodnění rozhodnutí brněnského magistrátu o odvoláních není zřejmé, jak dospěl k závěru, že jsou nedůvodná ve všech 36 uměle vytvořených tématických okruzích, aniž se jimi pečlivě zabýval a aniž je zřejmá jeho vlastní úvaha či hodnocení námitek v podaných odvoláních,
3. umělé vytvoření 36 tématických okruhů námitek magistrátem je bezprecedentní zásah do práva účastníků na spravedlivý proces a porušení zásady rovnosti účastníků, neboť každá námitka měla být zvážena a pečlivě vyjasněna zvlášť a také ve vzájemné souvislosti s ostatními,
4. magistrát u 26 uměle vytvořených tématických okruhů ze 36 v rozporu se zákony použil v zamítavém rozhodnutí téměř doslovné znění vyjádření investora anebo projektanta k odvoláním, aniž tuto skutečnost uvedl a aniž uvedl vlastní úvahu, proč se tak rozhodl, čímž došlo k porušení rovnosti účastníků řízení, neboť za nestranný správní orgán de facto rozhodoval žadatel (projektant s investorem).

Soud uznal těchto 5 (procesní) námitek jako chyby brněnského magistrátu či stavebního úřadu:

1. změna předmětu územního řízení ze strany investora (odstranění několika staveb ze žádosti) bez upozornění účastníkům řízení ze strany magistrátu v odvolacím řízení, kteří se k ní nemohli vyjádřit,
2. odmítnutí magistrátu se zabývat doplněním odvolání účastníka řízení,
3. omezení práva občanských sdružení podávat jakékoliv námitky, které se týkají jejich činnosti (soud odkázal na Aarhuskou úmluvu, která garantuje soudní přezkum jejich procesních i věcných práv),
4. narušení pohody bydlení osob trvale bydlících v Židenicích a v Maloměřicích, přestože z rozporuplného souhlasného stanoviska Krajské hygienické stanice vyplývá, že navrženými opatřeními jsou přinejmenším stále překročeny limity hluku, přičemž stavební úřad i magistrát alibisticky námitky občanů odmítly řešit (odkaz na různé judikáty, neboť jde o zásadní věcnou námitku),
5. absence rozhodnutí o výjimce k zásahu do biotopů a jedinců zvláště chráněných druhů živočichů, zjištěných na území nádraží, před vydáním územního rozhodnutí (odkaz na rozsudek NSS, neboť jde o zásadní věcnou námitku).

Soud neřešil těchto 10 (věcných) námitek, neboť v rozhodnutí magistrátu chybí řádné odůvodnění jejich zamítnutí:

1. absence posouzení vlivů stavebních objektů (např. trafostanice v Černovicích) a dílčích staveb (rekonstrukce tratí přes Maloměřice a Slatinu a u Střelic a Černovic) na životní prostředí bez možnosti se k nim ze strany veřejnosti vyjádřit,
2. nemožnost si ofotit na digitální fotoaparát dokumentaci pro územní rozhodnutí,
3. absence rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu před vydáním územního rozhodnutí (soud jen odkázal na možnost podat proti tomuto rozhodnutí samostatnou žalobu),
4. absence závazného stanoviska k zásahu do významných krajinných prvků před vydáním územního rozhodnutí, a to do nivy a toků pěti řek a potoků (soud jen odkázal na možnost podat proti tomuto stanovisku samostatnou žalobu),
5. absence stanoviska k zásahu do ochranného pásma rezervace Černovický hájek (soud jen odkázal na možnost podat proti tomuto stanovisku samostatnou žalobu),
6. přezkoumání vydání stanoviska o hodnocení vlivů odsunovaného nádraží na životní prostředí, tzv. stanovisko EIA (soud stanovisko nemohl přezkoumat, neboť žalobní bod nebyl správně specifikován a chybělo upřesnění, v čem došlo k porušení práv žalobců, nicméně magistrát se podle soudu stejně řádně s těmito námitkami nevypořádal),
7. absence podkladů o umístění zařízení staveniště pro stavbu nádraží,
8. porušení vyhlášky o zeleni města Brna,
9. rozpory některých částí stavby nádraží s územním plánem Brna,
10. porušení práva účastníků řízení se před vydáním rozhodnutí o odvolání vyjádřit k novým podkladům jako je stanovisko krajského hygienika (soud tuto procesní námitku v žalobě zřejmě přehlédl).

Soud odmítl tyto 3 procesní námitky:

1. požadavek stavebního úřadu zaplatit správní poplatek ve výši 2.024,- Kč za kopie některých vyjádření účastníků územního řízení a dotčených orgánů státní správy, ačkoliv jsou občanská sdružení od tohoto poplatku osvobozena (námitka měla být řešena podáním samostatné žaloby a nikoliv se žalobou proti vydání územního rozhodnutí),
2. nepřiměřeně krátká lhůta 6 dní pro studium obrovského spisu s 1.600 stavebními objekty (ze žaloby vyplývá, že žalobci si spis podrobně a důkladně prostudovali),
3. nevyjasnění manipulace s datem vyvěšení územního rozhodnutí na úřední desce ÚMČ Brno-střed (nikomu z účastníků při podání odvolání nevznikla žádná procesní újma).