Radio Česko (Čestmír Klos): Brno je zlatá loď

Články, 5.6.2008

V hlavě mně teď stále častěji straší: "Seber se a jeď vlakem do Brna!" Samozřejmě, že v Brně je nepřeberné množství zajímavých novinářských témat. Takových, do kterých bych se rád brzy pustil. Ale přese všechnu atraktivitu, ta témata nejsou to, co mě pobízí: "Nastup do vlaku a jeď tam!" Budu vám možná připadat trochu divný, ale mně se chce jet vlakem tolik kilometrů jenom kvůli brněnskému nádraží.

Kdo v Brně nestudoval nebo nepracoval a nebydlel přitom daleko od moravské metropole, nemůže tušit, co je na té cestě tak přitažlivého. Kdo takové situace pravidelně zažíval, jako já plných šest roků, musí mi jistě dát za pravdu.

Brněnské nádraží je něco jako starostlivá máma. Když vás v noci vysype zajisté zpožděný rychlík na perón, brněnské nádraží otevře náruč a nabídne vám před svým vchodem nejméně osmero tramvajových spojů, každý do jiného směru. Nelze nedojet do správného cíle.

Když dorazíte do Brna o chlup dřív a zatoužíte nasát atmosféru večerního města, stačí strčit kufr do úschovny a pěšky vyrazit rovnou "do štatlu". Přímo od nádraží Masaryčkou do České. Okamžitě jste v té nejživější části města. Pěší zónu tu v těchto ulicích měli dřív, než byla vynalezena. Pěší davy vůbec nebyly šedivé, anóbrž plné hezkých tvářiček, klenutých lýtek a vůbec všelijakých ladných křivek. Pro mladého muže bylo velmi lákavé vydat se jen tak zbůhdarma od nádraží do města.

Přesto dnes věnuji nejsilnější vzpomínku tramvaji, která se tu probíjela loudajícími se davy za vydatného zvonění. Lidé za okny bytů a kanceláří mají na to jistě odlišné vzpomínky, ale pro mne to je nezapomenutelný kolorit živého města. Pěší zóna bez tramvaje, to už není ono.

Jestliže takovéto pulsující centrum připomíná srdce města, pak tramvaje před nádražní halou a vlaky z druhé její strany jsou jeho tepnami. Amputovat tepny a nahradit bužírkami na zelené louce kilometr na jih od centra je ten nejpitomější nápad, jakým se chce zviditelnit už druhá garnitura brněnských zastupitelů.

Obecný lid má tu smůlu, že jeho zastupitelé a jeho poslanci nežijí jeho životem. Jistě nikdo z nich nedojíždí do Brna vlakem do práce. Pro člověka, který nevyužívá veřejnou dopravu, je úplně jedno, kde je umístěno nádraží. Když však už nějaké musí být, ať je světové! Ať všichni žasnou! Pražáci ať puknou závistí.

A tak malost bude opět povýšena a nejlépe vymyšlený, do moderní podoby zrekonstruovatelný městský dopravní uzel v centru Brna bude zatracen. Zcestovalé Pražáky, i nás, ve městech domestikované venkovany, však bude provázet hrozná lítost nad velkou ztrátou. A pokud budeme žasnout, tak nad lhostejností Brňanů.

Nechali si v centru zbourat oku milý, historií vzácný špalíček a nechali ho nahradit kýčovitou kamufláží komerčního centra. Nepoučili se, a teď se stejnou lhostejností nechají zlikvidovat nádraží. Až budou vytrhány koleje a místo nich vyrostou komerční objekty, nikdo už obdivuhodně koncentrovanou dopravu v centru nenahradí.

A to dříve bylo v těsném sousedství železniční stanice ještě autobusové nádraží. Dnes je už taky v takzvané odsunuté poloze. A kdo se na toto autobusové nádraží Zvonařka nechá omylem odvézt i s kufrem, se zlou se potáže. Čeká ho dlouhé pochodové cvičení, při němž kufr po mnoha desítkách metrů pěšího přesunu ztěžkne jako bednička granátů. Kdo nemá vojenskou průpravu, měl by si zvolit vlak. Ten ještě normálně funguje. Zatím. Než ho zruší vlastní radní.

Brňané rádi vyprávějí historku, jak přechytračili obléhající ?védy tím, že na Petrově zazvonili poledne o hodinu dřív. V kolik musejí zazvonit, aby se rozsvítilo v hlavách jejich zpovykaných zastupitelů, těžko radit. Nicméně z Petrova je vidět na železniční uzel, i na to pole, kam má být vykázán. Možná by stačilo podívat se shora, s nadhledem, a trochu popřemýšlet.

zdroj: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/fejeton/_zprava/461952 (v mp3 formátu)