ČTK: Brněnskou radu vytvoří ČSSD, KDU-ČSL, zelení a Brno 2006

jano (82.117.) [bulharska zavináč seznam.cz]
6.11.2006, 11:37 reagovat

Tak mohu jen gratrulovat a předpokládat, že politici dokáží jediné, že projektová příprava není politická hračka, ale vážná záležitost, kterou nemohou řešit diletanti, ale odborníci. Na politicích je aby rozpoznaly, až kam si mohli z voličů dělat srandičky a slibovat hory a doly a kde to už je vážná věc.
Jde totiž o to, že bylo vydáno územní rozhodnutí na 1.stavbu odstavného nádraží, že je těsně před dokončením i projekt na tuto stavbu a řádně bylo vykoupeno pozemků za asi 100 mil.Kč pro tuto stavbu. Doufám, že si uvědomí i to, že pokud realizace nezačně v roce 2008 přijde stát o dotaci z evropských fondů, a to asi o 7 mrd.Kč.
Doufám také, že politici nemohou mluvit do investice státu, kterou je dle vládního usnesení 5 ze 6 staveb, neboť těch 5 financuje SŽDC s.o. jako modernizaci na železničním koridoru a nejde vůbec o investici města. Investicí města je poslední 6 stavba, která navazuje spolu s dalšími stavbami jako je tramvaj Plotní na tento průjezd. Pro politiky a pan Andera jen sděluji, to už nejsou sliby, ale používání pravdy, a rozhodnutí, která něco stojí. Jestli i nadále bude věřit tomu co říká odborník ing.Dukát, pak zjistí, že tento pán svými opatřeními způsobil státu nemalé škody tím, že na koridorech jsou nástupiště zbytečně dlouhá, že ostrovní nástupiště jsou tam, kde neamají být a že tento pán může být rád, že ho dosud nikdo za tato rozhodnutí nikdo nezažaloval. Ing.kalčík si musí uvědomit, že jeho propočet je zbožným přáním, aby to stálo tolik co napočítal, a nemůže odhadovat ceny, když neví jak jsou
dnes ceny vysoké a jak budou inflatovat v roce 2015 a později. Jestli na tomto chtějí noví politici stavět, pak ať nás chrání bůh.

Tomáš Gottschalk (.justice.cz) [titlis zavináč atlas.cz]
6.11.2006, 13:46 reagovat

Odstavné nádraží nikdo nezpochybňuje, to může fungovat při jakékoli poloze Hbf, stejně tak šalina v Plotní. Evropské peníze NIKDO kromě bývalých radních nenasliboval, to je akorát zbožné přání těch, kteří jdou zítřkem počínaje od vesla. Už se smiřte s tím, že Vaše ODSunutá polívčička se stala nepoživatelnou.

ondra (.siemens.at)
7.11.2006, 14:46 reagovat

Hmm, tak se to asi podaří zničit. Jedna z mála věcí, kde jsem souhlasil s ODS byl právě přesun nádraží. Ale pokazili to sami svým hloupým přístupem, který jim u jiných politických záležitostí vychází. Každý přece ví, že ti, kteří se nezúčastnili referenda nebyli pro přesun nádraží. Logický výklad je ten, že to nepovažovali za dostatečně důležitou otázku, aby se vyjádřili - jinými slovy jim to bylo jedno.

Ale pokud se to bude rekonstruovat v současné poloze (nebo o těch 300m dál, to je jedno), tak je bohužel jasné, že několik let nebude železniční doprava použitelná. Vlaky totiž budou jezdit pozdě, protože nebude dost kolejí nebo budu muset při příjezdu od Tišnova vystupovat už v Židenicích a dojet to tramvají. Ale problém to není, (nejen) já začnu jezdit autem a to Brnu jedině "prospěje".

• Jiří (.scnet.cz)
  8.11.2006, 09:52 reagovat

  Podobně velkou rekonstrukcí prošlo např. nádraží v Drážďanech, probíhá v Ústí n.L. www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_10labe.htm , chystá se na Hlavním nádraží v Praze. tinyurl.com/y74mew Je to trocha nepohodlí, ale lidi kvůli tomu vlakem jezdit nepřestali. Dá se to zvládnout všude jinde, tak je to jistě možné i v Brně.

• Tomáš Gottschalk (.justice.cz) [titlis zavináč atlas.cz]
  8.11.2006, 10:01 reagovat

  Podle Vaší logiky odmítlo politiku ODS v Brně 67% voličů, naopak pouze 33% z těch, kteří přišli ke komunálním volbám (plus komunistické hlasy, neb lidovci názor změnili), chtěli přesun nádraží, což je ale v absolutních číslech pořád méně než hlasů v referendu pro zachování nádraží v centru.

• žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
  8.11.2006, 17:00 reagovat

  Ondro reaguji na Vaše obavy a doplňuji tím Jiřího. Přestavba hlavního nádraží v centrální poloze je "naplánována" tak, že nejprve přibude kolejí (v podzemí), teprve pak se budou postupně vylučovat koleje stávající a tak v žádné fázi nebude kolejé méně než dnes. Kapacita neklesne pod současnou, pouze ve dnech "napojování" by měly být několikadenní výluky. Nebude obecně důvod vystupovat v Židenicích, Modřicích apod. a zvyknout si jezdit autem.
  

  • Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
    8.11.2006, 17:17 reagovat

    Díval jsem se na novou podobu jízdního řádu platnou od 10. 12. 2006. Velká část osobních vlaků od/do Veselí nad Moravou končí/začíná v Židenicích bez závleku na hlavní nádraží. Zřejmě kvůli "provozním" důvodům na straně ČD. Vsaďte se, že si toho nikdo ani nevšimne. Nádraží přitom funguje na plný výkon. To by bylo kraválu, kdyby se totéž stalo kvůli rekonstrukci hlavního nádraží...

Ojin (.dialtelecom.cz) [ojin zavináč volny.cz]
7.11.2006, 17:38 reagovat

Rozhodně nelze souhlasit s názorem, že kdo nešel k referendu, tak mu to bylo jedno. Když byl někdo pro přesun, tak si mohl vybrat - buď půjde hlasovat a bude tím riskovat, že bude účast nad 50 % a vyhraje a skončí to špatně a nebo vsadit na jistotu a nejít k volbám, protože věděl, že když bude nízká účast, bude se přesunovat.
Přesun bude rána do organismu Brna, ale ta se zacelí. Obávám se,že pokud nádraží zůstane, kde je, za sto let nás za to nepochválí.

JS (.siemens.at)
13.11.2006, 16:16 reagovat

@Jan ?paček: A divite se tomu? Ty vlaky v podstate nemaji kudy prijet (jedna kolej mezi odb. Taborska a soucasnym hl. n. proste nestaci). Ve spicce nemaji dokonce ani kam prijet, male nadrazi v centru tomu uz nejak prestalo stacit.

• Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
  13.11.2006, 22:06 reagovat

  ...a proto je třeba jej zrekonstruovat. Nikoliv přesunout.

  • David Jaša (.nbox.cz)
    14.11.2006, 08:37 reagovat

    A tu vlárskou trať k němu chcete přivést jak?

    • Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
      14.11.2006, 22:02 reagovat

      Z jihu.

      • David Jaša (.nbox.cz)
        14.11.2006, 23:09 reagovat

        Takže chcete zachovat přerovku tam, kde je? Nebo závlek přes Černovice prodloužit až k dálnici? Anebo se na osobní dopravu na této trati úplně vybodnout a lidi nacpat do autobusů?

        • Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
          15.11.2006, 08:36 reagovat

          Hlavně si myslím, že tím neřešíme polohu nádraží, ale konkrétní aspekty rekonstrukce ŽUB. Nevybavuji si ty varianty přesně, ale v jedné z nich bylo, že se přerovka i vlárská trať (včetně dopravy z letiště) zaústí do trati 250 na jihu Brna někde u Rajhradu. Tím bychom sice nabrali několik kilometrů navíc, ale oproti současnému stavu zase tolik ne. Sokolnice by zůstala, Chrlice by měly smůlu. Stran kolejišť na území Brna by to bylo dosti elegantní řešení. Ale teď se mi to opravdu nechce hledat, variant bylo víc. A opravdu se to dá řešit při jakékoliv poloze nádraží, stačí jen, aby "odborníci" hledali řešení a neříkali, že něco nejde.

          • David Jaša (.nbox.cz)
            15.11.2006, 17:16 reagovat

            > Hlavně si myslím, že tím neřešíme polohu nádraží, ale konkrétní aspekty rekonstrukce ŽUB.

            Jenže tyto "konkrétní aspekty" přímo závisí na poloze nádraží a dost zásadním způsobem ovlivňují vlastnosti celkovou cenu přestavby ŽUB.

            > Nevybavuji si ty varianty přesně, ale v jedné z nich bylo, že se přerovka i vlárská trať (včetně dopravy z letiště) zaústí do trati 250 na jihu Brna někde u Rajhradu.

            Ano, tuto variantu zvažoval magistrát (obrázek ze studie Komplexní dopravní obslužnost Brněnska: www.brno.cz/galerie/obrazky/l1060943108.jpg )

            > A opravdu se to dá řešit při jakékoliv poloze nádraží, stačí jen, aby "odborníci" hledali řešení a neříkali, že něco nejde.

            Všechno jde, varianty se liší pouze cenou. Všimněte si, že současný návrh magistrátu využívá do mrtě již postavené tratě a k plnohodnotnému provozu potřebuje jenom pár krátkých spojek (a trať na letiště, která je stejná pro téměř všechny varianty). Oproti tomu varianta NvC znamená buď postavení nového nákladního průtahu od Černovic k D1 a do Heršpic + nové tratě od Černovic do Ponětovic (vizte Žankův příspěvek) anebo nahrazení začátku přerovky a vláry novou tratí z Modřic a ponechání stávajícího nákladního průtahu...

            Potom mi připadají argumenty o přemrštěné ceně přestavby dle Europointu jako typický FUD, protože alternativní varianty mají řádově větší následné náklady, o kterých se ale taktně mlčí...

            Mimochodem by šlo vyřešit i to zaústění vláry do severního zhlaví současného nádraží (což by si buď VRT vynutila nebo by se Brnu VI. koridor vyhnul), ale nechtěl bych být potom úředníkem, který by přebíral rozpočet takové estakády v úrovni +2. :-)

            Pro Žanka: taková trať, jakou popisujete se zdá být pěkná, ale... z údolní nivy Svratky je na černovickou terasu 40 m převýšení (a od Ponětovic 20 m). Celý úsek až do Ponětovic je dlouhý 6 km a maximální sklon by neměl překročit 8 o/oo (s rovinou v zastávce). To znamená buď velmi hluboké (a drahé) zářezy nebo náběhy pomocí vysokých (a podobně drahých) náspů. Europoint se bez tohoto obejde...

            • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
              15.11.2006, 17:27 reagovat

              Na této trati by se neděla nákladní doprava (ta by zůstala na původní slap-slat-odbočky -ži-maj, že) takže proč by tam mělo být 8 promil? Já normy v malíku nemám, ale mám dojem, že pro samotnou osobní dopravu se připouští maximálně 40 promile.

              • David Jaša (.nbox.cz)
                15.11.2006, 18:03 reagovat

                Já teda taky neznám z hlavy všechna čísla, ale vím, že "normální" tratě mají do 8 o/oo, horské od 25, a čistě osobní VRT mohou mít až do 140.

        • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
          15.11.2006, 10:09 reagovat

          Dnes když vyjedete z hl.n na Vláru nebo Přerov (raději jmenujme ještě Sokolnice, protože vlaky až do Přerova častěji stejně využívají až do Blažovic vvlárské trati)tak jedete až do Komárova po jedné se dvou souběžných jednokolejných tratí a kousek po přejetí ul. Hněvkovského (kde jste nasměrováni na východ) se tratě oddělují. Vlára zatáčí na sever, aby vykonala závlek přes Černovice. Přerovka (Sokolnice) zatáčí na jih a obsluhuje Sokolnice a spol., přitom však z hlediska dopravy do Holubic až Přerova se jedná rovněž o závlek.
          Podle návrh řešení ŽUB s nádražím v centru se to zásadně mění. Od Hněvkovského stále na východ by se měla vybudovat nová trať přímo přes letiště až do Ponětovic. Tím mizí závlek přes Černovice. protože je dvojkolejná, odpadají též kapacitní problémy, které dnes provoz velice brzdí. Snadno převezme i dálkovou dopravu na Přerov.
          V úseku hl.n. Komárov (zhruba dnešní místo oddělení) se předpokládají čtyři koleje, což znamená mj. zkapacitnění i pro ten příměstský provoz na Sokolnice.
          (toto není popis uplně konečného stavu, je to ten stav bližší). Jednokolejná zastávka Černovice zaniká, vzniká čtyřkolejná zastávka Hněvkovského a zastávka na letišti (i pro dálkovou dopravu).

JS (.siemens.at)
14.11.2006, 09:19 reagovat

Rekonstrukci se podle nejvice optimisticke zelene varianty ziskaji 2 prujezdne koleje navic. Sice nevim, kam by se vesly, ale budiz, rekneme ze tomu verim. Ale i tak to nic neresi, maximalne to posune naprosty kolaps o 2-3 roky do budoucnosti...
Zkusme to logicky: a) Brno potrebuje vetsi nadrazi. b) Vyznamne vetsi nadrazi se do soucasnych prostor nevejde. Co plyne z a) a b), si kazdy (kdo umi a chce realisticky uvazovat) odvodi sam...

• Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
  14.11.2006, 22:02 reagovat

  Skvělé. Takže když ve skutečnosti neplatí a) ani b), máme vyhráno, ne?

  • David Jaša (.nbox.cz)
    14.11.2006, 23:20 reagovat

    a) je pravdivé. Kdyby neplatilo, tak by např. funkci vlaků IDS na třebovské trati nesuplovaly dálkové autobusy, Brno by bylo s dalšími velkými městy propojeno taktovými rychlíky a vlaky IDS by měly ve špičce interval 5 - 10 minut.

    b) je nepravda pouze pokud je nepravda a) (tedy pokud neuvažujeme pěkné, ale příliš drahé, návrhy, jako třeba tento: www.e-architekt.cz/index.php?PId=1041&KatId=27 , to ale úplně boří teze o ekonomické výhodnosti horního nádraží)

    • Jan ?paček (.agrie.cz) [spacek zavináč phil.muni.cz]
      15.11.2006, 08:45 reagovat

      Ano, Brno potřebuje větší nádraží, ale zase ne o tolik. V současnosti máme šest nástupišt (deset nástupních hran), z toho šest průjezdných. Problémy se objevují pouze ve špičce, ale stále jen tak, že někdy odjíždějí dva vlaky z jedné nástupištní hrany a lidem se v tom špatně orientuje. Všeho všudy šestnáct hran by stačilo bohatě.
      Taktová doprava ve špičce 5-10 minut je nesmysl - nevím, kdo by to platil a kdo by tím jezdil. Při současných intervalech 20 - 30 minut jsou sice vlaky někdy dost plné, ale dráhy se řídí objednávkou kraje, který to platí. Co kraj objednal, to jezdí. Také není pravda, že by železniční dopravu směrem na Třebovou suplovaly autobusy. Taktové rychlíky tam jezdí, od prosince budou všechny integrovány do IDS JMK. Samotný IDS expanduje postupně, ale dost znatelně. V jedné fázi od ledna, v další od července. Pokryje i Boskovicko, Hodonínsko, Břeclavsko atp. To, že přes Svitavy jezdí autobusy do Náchoda a Hradce není suplování, ale prostě dálková doprava, která se krajské dopravní koncepce netýká.

      • JS (.siemens.at)
        15.11.2006, 09:15 reagovat

        Jasne, ano vetsimu nadrazi, ale ne zas o tolik, ted pristavime 2 koleje a za 3-4 roky (az to prestane stacit) pristavime dalsi 2... To je skvele.
        Ano, ted jsou problemy ve spicce (dva vlaky u jedne nastupistni hrany, pozdni pristavovani vychozich vlaku, problem se stavenim vlakovych cest smer Brno Slatina), od noveho GVD treba i zminene ukonceni nekterych vlaku od Veseli v Zidenicich, a bude uz jen hur...

  • JS (.siemens.at)
    15.11.2006, 09:08 reagovat

    a) plati. Nebavi me v pracovni dny jezdit vlaky na Prerov (Ex 531, R 735, R 737), ktere diky preplnenemu nadrazi byvaji pristaveny 5 minut pred odjezdem, nasledne se do nich 10 minut hrnou davy lidi (jsou to vlaky vychozi z Brna) a tim se propasne volna chvilka na jedine pomale koleji smer Brno Slatina, dalsich 10 minut se ceka az se prisoura Sp z Veseli nad Moravou a ejhle, hned mame 15 minut zpozdeni na odjezdu :)
    Kdyby a) neplatilo, tak bychom mohli nechat nadrazi beze zmen a placat se po zadech, jak to vsechno krasne funguje a tomu snad neveri ani ti nejzelenejsi aktiviste ;)

    • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
      15.11.2006, 09:45 reagovat

      a) platí částečně, návrh nádraží v centru se s tím vyrovnává (jinak by byl k ničemu). Nejde totiž jen o ty dvě nové průjezdné koleje (jejich efekt by se opravdu mohl celkem brzo vyčerpat) ale také o to 1)jak se z kolejí u nástupišť dostat přes zhlaví na koleje traťové, 2) zda stačí i ty traťové koleje samotné.
      Návrh oproti současnému stavu velice optimalizuje ad 1) i 2), takže lze stavět na sobě nezávislé vlakové cesty a dnešní čekání "až se něco uvolní" nehrozí.

      • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
        15.11.2006, 10:49 reagovat

        k ad 2) volně viz též můj příspěvek z 15.11.2006, 10:09

      • David Jaša (.nbox.cz)
        15.11.2006, 17:26 reagovat

        Na vyřešení 1) má Europoint našlápnuto řádově lépe, protože se většina tratí rozvětvuje směrem na sever a odstavná nádraží jsou směrem na jih. NvC v tomto konzervuje současný stav, kdy se tato zátěž ponechává na jižním zhlaví.

        Správně odhadnout 2) bude docela umění, protože ani půlka kolejí ležících ladem ani zkapacitňování nádraží okolo r. 2050 nejsou dobré varianty. :-)

        • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
          15.11.2006, 18:01 reagovat

          Rozumím, Je třeba započítat i cesty souprav z/na odstavné nádraží. Uznávám, že při pohledu z "takové výšky, že nejsou vidět jednotlivé koleje a výhybky" se jeví zapojení odstavného z té strany, kde je méně tratí, jako výhodnější.
          Na druhou stranu u NvC je odstavné zapojeno mezi řtyči kolej od Heršpic a čtyři od Komárova (to je lepší, než z jedné strany). Na čtyři kusé v podzemí se dostanu nekolizně mimoúrovňově (kdyby bylo potřeba, tak i jinak). Zdá se mi to docela chytře navržené. Proto bych Vaše řádově lépe viděl spíš jako řádově stejně. Možná, v rámci řádu, by zůstalo u lépe. To už by se muselo vzít do hloubky a prověřit to na konkrétní představy o pohybu souprav, což tady těžko učiníme. Nicméně učinit se to musí, tedy pokud by to u některé varianty vycházelo hodně špatně, pak asi nemá nárok na realizaci.
          K tomu "správně odhadnout 2)" nevím, jestli správně rozumím. Ano, odhadnout, zda potřebujeme čtyři koleje až do Hrušovan u Brna nebo stačí do Modřic...to jste myslel?
          Zkapacitňování nádraží okolo 2050 ... taky bych si něco představil, ale možná bude lepší, když mi to trochu konkretizujete.
          

          • David Jaša (.nbox.cz)
            15.11.2006, 18:34 reagovat

            ad 1) je znát, že se nad tím uvažovalo a v současné podobě je to opravdu s Europointem srovnatelné. Stojím si ale za tím, že Europoint má v tomto směru větší rezervy pro případné úpravy

            > Zkapacitňování nádraží okolo 2050 ... taky bych si něco představil, ale možná bude lepší, když mi to trochu konkretizujete.

            To byla jen miniúvaha nad dnešním návrhem kapacity. Pokud to neodhadneme a postavíme nádraží moc velké (ty tendence má Europoint), tak bude obsazovat zbytečně velkou plochu a pokud moc malé, tak je veškerá snaha za posledních 10 let k ničemu, protože hlavní problém ŽUB 20. století - malou kapacitu - nevyřešíme... Stačí tak?

            PS: Stejně nechápu ta podzemní nástupiště... Buď budou hned pod kolejištěm a vytvoří tak neprostupnou bariéru pro město (ve směru od Nových Sadů do jižního centra) nebo budou o patro pod terénem a to znamená hodně náročné zakládání (vodotěsná ŽB vana), náročný výjezd ven (převýšení okolo 15 m + protipovodňová ochrana výjezdu) a neustálé čerpání odpadních vod.

            • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
              16.11.2006, 10:16 reagovat

              K 1) už nic neříkám.
              Ke zkapacitňování mi to tak stačí.
              Stejně mi to však nedalo a něco k tomu ještě dodám:
              Z hlediska kapacity je významným skokem budování SJKD (raději bych napsal SJŽD, aby nebylo pochyb, že ne tramvajového). Znamená zvýšení kapacity už ve fázi, že by končil na Moravském n. (nebo i jen pod hlavním), tedy dříve než by byl průjezdný skrz a tedy naplno propukly jeho výhody. V tomto okamžiku by se pravděpodobně ukázalo, že nové dvě průjezdné koleje na povrchovém nádraží nebyly nutné (a škoda, že to nešlo budovat obráceně, nejdřív diametr), nicméně tvoří polštář pro to, aby povrchové nádraží absorbovalo další časem vzniklý nárůst.

            • žanek (.skynet.cz) [honza.toufar zavináč tiscali.cz]
              16.11.2006, 10:30 reagovat

              ad PS) Podzemní nástupiště budou o patro pod terénem. Ve stadiu kusých kolejí by měly končit pod dnešními tramvajovými zastávkami Nové Sady (mmch. to je z hlediska přestupu na tramvaje ta zastávka hlavní). Když uvedete celý email, pošlu Vám obrázek.
              S nároky stavby v podzemí se pochopitelně musí počítat. Podobně jako u metra nebo SJŽD.
              Výjezd na povrch by byl ve stoupání <25°/oo.
              PS.
              Níže vidím příspěvek, který připomíná nesmírně důležitou věc, ale teď se k tomu nedostanu.

              • David Jaša (.nbox.cz) [jasa.david zavináč gmail.com]
                16.11.2006, 21:20 reagovat

                > Stejně mi to však nedalo a něco k tomu ještě dodám:
                Z hlediska kapacity je významným skokem budování SJKD (raději bych napsal SJŽD, aby nebylo pochyb, že ne tramvajového)....

                Největší devizou Europointu je, že se obejde bez dalších investic takového kalibru. Už jsem to psal, dál to rozepisovat nebudu. (A téma diametru je IMO natolik obsáhlé, že je na samostatnou diskusi.)

                > Když uvedete celý email, pošlu Vám obrázek.

                Budu rád

                > Níže vidím příspěvek, který připomíná nesmírně důležitou věc, ale teď se k tomu nedostanu.

                Myslíte tento příspěvek Tomáše Gottschalka?

                > Nezapomeňte na úrovňové křížení nákladového průtahu a přerovky

                Neznám GVD a převažující směry přepravy. Který hlavní směr nákladní dopravy by se měl s přerovkou úrovňově křížit?

                • Tomáš Gottschalk (.tiscali.cz) [titlis zavináč atlas.cz]
                  16.11.2006, 22:22 reagovat

                  S přerovkou se v europointu úrovňově kříží směr Majlont - Břeclav.

                  • David Jaša (.nbox.cz) [jasa.david zavináč gmail.com]
                    17.11.2006, 11:05 reagovat

                    To platí pouze v případě, že vlaky z přerovky budou zajíždět k 1. - 4. perónu nového nádraží. Ta jsou sice dál od tramvaje, ale můžu to odpovědět něčím ve stylu Žankovy věty: "S nároky stavby v podzemí se pochopitelně musí počítat. Podobně jako u metra nebo SJŽD." ;-)

        • Tomáš Gottschalk (.tiscali.cz) [titlis zavináč atlas.cz]
          16.11.2006, 00:13 reagovat

          Nezapomeňte na úrovňové křížení nákladového průtahu a přerovky, to je hodně velká technologická slabina europointu.