MetropolisLive.cz: Lipsko: největší staveniště Německa?

Články, 10.10.2006

Saské město Lipsko je od roku 1973 brněnským partnerským městem. Rozlohou i počtem obyvatel (půl milionu) je s Brnem srovnatelé a podobá se mu i tím, že v něm sídlí ústavní soud, světoznámé výstaviště přitahuje statisíce navštěvníků ročně a na jednom z lipských předměstí každoročně probíhá rekonstrukce napoleonské bitvy národů. Krom toho má Lipsko spoustu zeleně, parků, lesíků a velké příměstské jezero. Některým z uvedených témat se budou věnovat i další dvě připravované reportáže této minisérie.

V obou městech je stavění v centru v současnosti jedním z palčivých témat. Vlakový tunel v Lipsku, připomínající velikostí projektu plánovaný přesun brněnského Hlavního nádraží, představuje hlavní z nich.

Dvakrát týdně se proměňuje hlavní náměstí (Markt) v samotném srdci Lipska ve velké tržiště s rozmanitým sortimentem. Své výrobky zde nabízí pekaři a uzenáři, k dostání jsou ryby, sýry, ovoce a zelenina, ale i květiny nebo koření. Všechny stánky jsou však v posledních měsících na sebe natěsnány ještě víc, než je běžné, a nakupující se jen stěží vyhýbají jeden druhému. Víc než polovinu plochy náměstí totiž zabírá obrovská jáma s jeřábem, bagry a dělníky, ze které každou chvíli odjíždí s hlukotem nákladní auta plně naložená vytěženou zeminou. Na oplocení můžete z informačních tabulí vyčíst, že hluboko pod vašima nohama vzniká jedna ze stanic, která bude součástí vlakového tunelu, protínajícího podzemí pod středem města.

City-Tunnel, jak zní oficiální název, bude začínat u lipského Hlavního nádraží, které je v současnosti největší neprůjezdní nádraží v Evropě a nachází se na severním okraji centra. Odtud povede přes střed města k menšímu Bavorskému nádraží v jeho jižní části. Vzdušnou čarou je to necelých pět kilometrů. Proražením tunelu se Hlavní nádraží zprůjezdní a obě nádraží se vzájemně propojí. Tím by se měla usnadnit doprava nejen v Lipsku a okolních obcích, ale v širším měřítku by to měl být přínos i pro místní region a celé Německo.

O propojení obou nádraží se uvažovalo již téměř před sto lety. Následně ale nejdříve první a poté druhá světová válka tyto plány zhatila. V roce 1946 tehdejší lipský primátor myšlenku na podzemní dráhu oživil. Poválečným rozdělením Německa a vysokou nákladnostní projektu však z tunelu i v období NDR opět sešlo.

City-Tunnel – stavba století

Na počátku devadesátých let za jiné politické a ekonomické situace (možnosti spolufinancování z bývalého západního Německa a fondů Evropské unie) začala myšlenka na tunel nabývat konkrétních rozměrů. V roce 2002 byla podepsána finanční dohoda mezi spolkovou vládou, německou železnicí, městem Lipskem a spolkovou zemí Sasko, o rok později byl slavnostně poklepán základní kámen a začalo se stavět.

Mnozí obyvatelé Lipska nazývají již teď City-Tunnel stavbou století. Není se co divit, protože technická data jsou impozantní: délka tunelu činí čtyři kilometry. Uvnitř něj se vybetonují dva koridory pro vlakové soupravy, každý pro jeden směr. Jejich průměr bude osm metrů a budou probíhat osm až šestnáct metrů pod povrchem. Na trase tunelu vzniknou čtyři podzemní stanice v hloubce dvaceti metrů s délkou nástupiště až dvě stě metrů. Ohromující jsou údaje vrtné soupravy, která tunel proráží. Její průměr je o metr širší než velikost koridoru, celková hmotnost činí 1100 tun a délka dosahuje přes šedesát metrů.

Projekt takových rozměrů se pochopitelně musí nutně projevit i na povrchu. Samotný historický střed Lipska lze přejít za deset minut (stejně jako v Brně), a proto jsou stavební práce vidět téměř na každém kroku. Vedle obřího výkopu na centrálním náměstí je rozkopaná také hlavní obchodní třída Petersstraße, na některých místech zúžená pouze do dvoumetrového chodníku. Na dalším náměstí (Wilhelm-Leuschner-Platz) před Novou radnicí, které je důležitým dopravním uzlem, vzniká druhá podzemní stanice. I zde se tedy pracuje ve výkopu podobných rozměrů jako na tržišti a lidé obcházejí staveniště kolem dřevěných oplocení po silnici mezi projíždějícími auty.

Jedna z nejzajímavějších částí stavebních prací byla zatím k vidění na samotném Bavorském nádraží. Pomocí speciální techniky tam posunuli dělníci několikatunový historický portál původního nádraží o několik desítek metrů mimo dráhu tunelu. Po jeho dokončení se opět stejným způsobem vrátí nazpátek.

Rychleji vpřed

Lipsko má za sebou už několik rozsáhlých a nákladných staveb. Postupně proběhla rekonstrukce Hlavního nádraží, poté výstavba nového výstaviště a nedávno i vybudování centrálního fotbalového stadionu pro mistrovství světa. Ve městě vznikají technologické parky a před dvěma lety se zprovoznila výrobní linka vozů BMW. Lipsko zažívá rozvoj pro většinu měst bývalé NDR nevídaný.

Výstavbu tunelu provází poměrně úderné motto – „rychleji vpřed“ („schneller vorwärts“), které lze chápat ve dvou významech: prvním je skutečné zrychlení dopravy, ale tím druhým, symbolickým, je touha po rozvoji a zviditelnění Lipska v německém i celoevropském měřítku. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že Lipsku jde pouze o jednu věc – mít díky tunelu aspoň kousek podzemní dráhy. Tedy to, co nemají sousední Drážďany, hlavní město Saska, se kterým Lipsko neustále soupeří nejenom v počtu obyvatel.

Výstavba City-Tunnelu samozřejmě nebyla přijata pouze s nadšením. Největší kritika se snesla na plánovaný rozpočet, jehož celkové náklady měly dosáhnout 570 milionů eur. Navíc je už teď zřejmé, že se rozpočet překročí o dalších několik desítek milionů, a krom toho není úplně jisté, jestli se dodrží původní termín zprovoznění v roce 2009. Dost se pochybuje také o tom, nakolik budou stanice v centru města využívány, jestliže je vzdálenost mezi nimi pouhých patnáct minut chůze. Podobný osud totiž potkal i nový centrální stadion: jeho čtyřicetipětitisícové ochozy zejí po mistrovství světa prázdnotou. Lipský klub hraje pouze čtvrtou nejvyšší soutěž a diváci na zápasy nechodí.

Nová univerzita

Kromě City-Tunnelu začíná ve středu Lipska vznikat další velké staveniště. Na největším náměstí Augustusplatz, kde se nachází Opera a koncertní dům známého Gewandhaus orchestru, stávala budova původní univerzity. Tu nechali komunisté v roce 1968 spolu s přilehlým kostelem vyhodit do vzduchu a postavili současnou, krychlovitou stavbu z železa a betonu. Ale i ta bude během několika měsíců odstraněna a na jejím místě vyroste univerzita zbrusu nová. Přípravná fáze již započala sejmutím několikatunového reliéfu Karla Marxe a jeho žáků, o kterém se zatím neví, jestli se umístí do muzea, nebo zpět na novou budovu. Mnozí však pochybují, že by se Karel Marx snesl s plánovaným vstupním portálem, připomínajícím výše zmiňovaný kostel.

Kvůli této stavbě se i druhá nejdůležitější obchodní ulice Grimmaische Straße pomalu proměňuje v překážkovou dráhu s výkopy, bagry a zátarasy, mezi kterými musí lidé kličkovat sem a tam. Připočteme-li ke všemu další drobnější i větší stavební úpravy, stává se z Lipska na tak malé ploše vskutku jedno z největších stavenišť v Německu.

A na závěr ještě jedna poznámka: lipská radnice vydala pro své občany skládací brožurku s mapou a názvem „Stavíme v centru“. V ní je zaneseno třináct probíhajících staveb s krátkým popiskem, datem dokončení a rozpočtem. Taková komunikační strategie by mohla být inspirací i pro ostatní města, která jsou rozkopaná, kam oko dohlédne.

21. 9. 2006, www. metropolislive.cz
Autor: Otto Mertens