MF Dnes: Nepravdivá propaganda

Články, 5.10.2006

Při propagaci odsunu nádraží vedení brněnské radnice mylně informuje veřejnost. Chtěl bych se zmínit o dvou takových dezinformacích. Případ 1: Brněnský primátor Svoboda při prezentacích mylně interpretuje předválečný a válečný vývoj úvah o tom, kam umístit brněnské nádraží. Dovolávaje se autority architekta Fukse snaží se přesvědčit veřejnost tvrzením, že i předúnorová avantgarda urbanistů dospěla po dlouhém bádání k závěru, že nejvhodnější poloha hlavního osobního nádraží je v prostoru, který prosazuje dnešní brněnská radnice, tj. poloha Rosického nádraží na nákladovém průtahu, ve vzdálenosti jeden kilometr jižně od ústí Masarykovy.

Primátorovo tvrzení je v rozporu s článkem Josefa Peňáze zveřejněným v publikaci Brno a železnice z roku 1946. Myšlenka odsunutí hlavního osobního nádraží se opravdu objevila v jednom ze soutěžních návrhů z roku 1924 a poté v regulační soutěži z roku 1928, v níž vyhrála slavná Tangenta, jejíž autoři Ing. Peňáz, arch. Fuks, Ing. Sklenář situovali osobní nádraží do prostoru Rosického nádraží na nákladovém průtahu, kam je chce umístit i současná brněnská radnice. Situace se změnila v průběhu následující regulační soutěže z roku 1934, v níž zvítězil tým arch.

Fukse, arch. Kumpošta a Ing. Sklenáře. Do soutěže předložili kromě varianty s rozšířením dnešního nádraží i návrh jeho přemístění do prostoru Rosického nádraží. Poněvadž by ale toto řešení vzdálilo nové nádraží příliš daleko od středu města (citát z publikace), byla studována možnost vybudovat nové nádraží těsně za tím dnešním, na osobním železničním průtahu (přibližně za obchodním domem Tesco). Tato varianta pak byla v dalších i válečných letech rozpracována, přičemž se sledovalo oddělení osobního a nákladního železničního průtahu městem. Stejně jako dnes se ozývaly četné hlasy přimlouvající se za zachování současné polohy. Všeobecně se tehdy mělo za to, že poloha dnešního osobního nádraží je vzhledem ke středu města velmi dobrá.

Podle článku Ing. Peňáze geneze úvah odborníků hledajících vhodné místo pro umístění hlavního osobního nádraží nepotvrdila polohu Rosického nádraží, jak to tvrdí pan primátor, ale naopak tuto polohu popřela jako nevýhodnou. Poslední předúnorové návrhy měly spíše vlastnosti přisunuté než odsunuté polohy.

Kdo nádraží zdržoval

Případ 2: Největším trnem v oku náměstka primátora Radomíra Jonáše jsou Strana zelených a Hnutí Duha, které kříží úmysly radnice odsunout brněnské nádraží, zdržují přípravu tohoto projektu, a jsou tedy podle něho škodnou, kterou je třeba, slovy radního Venclíka, rovněž z ODS, celoročně střílet.

Po schválení územního plánu v roce 1994 se problematika rekonstrukce Železničního uzlu Brno (dále ŽUB) dostala na okraj zájmu brněnských komunálních politiků.

Poklidnou hladinu rozčeřilo až Hnutí Duha v září 2000 organizováním odborných diskusí a výzvou, aby se brněnské politické strany a kompetentní instituce vzchopily a intenzivně se zabývaly tímto klíčovým problémem města Brna. Leč na požadavek, aby proces přípravy projektu byl od samého začátku otevřený, přístupný veřejnosti, brněnská radnice reagovala příznačným způsobem: opevnila se a uzavřela. Charakteristická byla reakce tehdejšího primátora Duchoně, který na výzvu Hnutí Duha odpověděl, že vzhledem k finančním možnostem přestavby ŽUB není mediální informování veřejnosti aktuální.

Nicméně vlak se přeci jen podařilo rozjet a brněnská radnice intenzivněji připravovala projekt s přesunem nádraží bez ohledu na pochybnosti o jeho správnosti a mínění občanů.

Druhou vlnu politické aktivity vyvolalo občanské sdružení Nádraží v centru známým referendem o poloze nádraží. Reakcí radnice na projev názoru občanů odmítajících odsun nádraží byla masivní propaganda odsunu nádraží zajišťovaná u profesionálních reklamních agentur.

Kdo spal a kdo zdržoval? Jednoznačně vedení brněnská radnice. Občanské iniciativy, které měly zájem na tom, aby veřejná doprava v Brně co nejdříve a co nejlépe fungovala, probudily radnici k činnosti. Vypustily však svéhlavého džina z láhve.

O autorovi| Václav Čermák, bývalý náměstek primátora

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava, 5. 10. 2006