Rovnost: Dvě důležité lekce ze svobody slova v Brně

Články, 2.9.2006

Jaké je to být jihomoravským památkářem? Nic moc platy, papírování víc než dost a hlavně musíte držet zobák. Alespoň tak to vypadalo v uplynulém týdnu v tomto oboru na jižní Moravě. Hradní páni nesměli ani říct, kolik návštěvníků za den přišlo.

Vše prý nařídil ministr Vítězslav Jandák. Ten tvrdí, že je to pomlouvačná kampaň. Zákaz přesto všichni dodržovali. Kauza je absurdní a krajně znepokojivá. Proč by památkáři nesměli mluvit s redaktory? Je správa památek snad srovnatelná s armádními areály či úřadovnami tajných služeb? Co nejvíce informací může památkám jen prospět. Ať už je to zachrání před definitivním rozpadem, nebo přiláká turisty. Za diletantský postup všech vedoucích by měly padat hlavy. Pokud ministr o ničem nevěděl, měl aspoň zjistit, co se v jeho resortu děje. Jandák se naopak chválí, jak velký kus práce udělal. Kdyby pracoval pro Kim Čong Ila, byla by to pravda. Podobná mentalita prosákla do brněnských městských firem. Dopravní podnik a technické sítě prý nebudou poškozovat svého majitele, kterým je Brno, potažmo ODS prosazující odsun nádraží. Na nejlepší reklamní plochy ve městě mají tak kritici magistrátu zapovězený přístup.

Jak si to vládnoucí koalice představuje v předvolební kampani? Zakáže v tramvajích, na zastávkách a sloupech pouličních lamp také předvolební kampaň opozice? Třeba proto, že se jí nelíbí přesun nádraží? Nebo směna Jalty? Nebo silnice R43 přes Bystrc a Bosonohy? Nebo špatně postavené parkovací domy? Anebo veřejné soutěže, které vyhrávají firmy díky slibům, které už ve chvíli podpisu smlouvy neplatí? Zmíněné městské podniky jsou prý normální komerční subjekty, které si mohou dělat, co chtějí. Jak vidíme, nemohou, protože je ovládá jedna strana. Co s tím? Jít ke komunálním volbám. Pokud zase přijde jen třetina Brňanů, nemůžou se ti ostatní pak ničemu divit.

02.09.2006, Rovnost - Brněnský deník, ZBYNĚK VIČAR