Tomáš Fránek (HN): Kampaň před referendem hýbe Brnem

Články, 20.9.2004

Brno, 20. 9. 2004

Diskutující na internetových stránkách brněnského primátora Petra Duchoně jakoby už ani neznali v Brně jiný problém - ptají se a hádají hlavně o přesunu hlavního brněnského nádraží.
Na besedu brněnských politiků o přesunu vlakového nádraží, o kterém rozhodnou obyvatelé města 9. října v historicky největším místním referendu v zemi, přišlo přes pět set lidí. O takové účasti si v předvolební kampani mohou většinou místní politici nechat jenom zdát. Kampaň před referendem v Brně výrazně hýbe životem města a rozděluje politiky, odborníky i jednotlivé rodiny.
Boj o to, aby k referendu přišlo nejméně sto padesát devět tisíc voličů a vyjádřilo svůj názor na investici asi tří desítek miliard korun, které má přesun nádraží o osm set metrů dál z centra Brna stát, se ve městě rozhořel naplno. V ulicích už visí plakáty odpůrců i příznivců odsunu nádraží, skupinky dobrovolníků přesvědčují o výhodách či nevýhodách variant, v provozu je několik internetových stránek.
Vedení města Brna, které letos do příprav přesunu nádraží už investuje na padesát miliónů korun, si najalo za dva milióny profesionální reklamní agenturu a otevřelo specializovanou informační kancelář. Odpůrci spoléhají spíše na přesvědčování lidí v ulicích. "Určitě je to zajímavější boj o hlasy než před normálními volbami, už jsem se kvůli tomu pohádal s tchánem, který je pro přesun, já jsem proti," říká například Petr Michálek z Brna.

Městské milióny na propagační kampaň
Zatímco město dává na propagaci přesunu nádraží milióny korun, odpůrci z neziskových organizací sdružených v koalici Nádraží v centru si ve své kampani musí vystačit s desítkami tisíc, na druhou stranu mají k dispozici více dobrovolníků, kteří přesvědčují například lidi v ulicích. "Radíme jim, aby řekli ano současnému místu. Přesun lidem prodlouží cestování a zadluží město na mnoho let," říká jeden z iniciátorů referenda Martin Ander z Hnutí Duha.
Vedení města tvrdí, že podporuje tu variantu, pro kterou se už před lety vyslovila vláda Miloše Zeman. "Podporujeme variantu schválenou v územním plánu a na ni jsou vyčleněny peníze v rozpočtu," říkal lidem na předreferendové besedě náměstek brněnského primátora Petr Zbytek.
Na rozdíl od vedení města se ale odpůrcům přesunu podařilo na svou stranu získat jak řadu odborníků, tak vysokoškolských učitelů nebo umělců, kteří se podepsali pod petici požadující referendum. Tu podepsali například spisovatelka Květa Legátová, bývalý předseda Ústavního soudu Miloš Holeček, hudebník Robert Křesťan nebo známý architekt Ivan Ruller.
Kriticky se k postupu města vyjadřuje také jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Především kvůli tomu, že není stále jasné, jak se bude přesun platit. Podle primátora Petra Duchoně (ODS) je ale každý projekt ve svém počátečním stádiu finančně nezajištěný. "Tento projekt rozvoj města nezabrzdí, naopak urychlí," uvádí primátor.

Politici couvají, někteří už přesun nechtějí
Sotva kampaň začala, mění se také postoje místních politiků. Nejsilnější opoziční strana v Brně, sociální demokraté, už nádraží odsunovat nechtějí - a to i přesto, že to byla právě vláda Miloše Zemana, která přesun posvětila. "Chceme rekonstrukci nádraží, ale není kvůli tomu potřeba ho přesunovat," tak zní oficiální stanovisko sociálních demokratů. Ti chtějí vést vlastní kampaň za to, aby lidé přišli k referendu. V ní chtějí lidem nabídnout i jiné varianty než přesun nádraží.
Proti přesunu nádraží z centra města se už dříve vyslovili zástupci Strany zelených, naopak podporu má u ODS, tradičně nejsilnější strany v Brně. Jejím zástupcům se nynější postoj ČSSD nelíbí, bojí se, že to může mít vliv na ochotu vlády podílet se na financování přesunu. Spíše k variantě nádraží přesunout se přiklánějí zástupci dalších stran v brněnském zastupitelstvu - KDU-ČSL a KSČM.

Do nádraží se stejně musí investovat
Staré hlavní nádraží v centru Brna je velmi špatném stavu. Radní tvrdí, že pokud se nepřestěhuje, musí se kompletně opravit. Nová poloha bude mít podle nich výhodu v tom, že bude dost místa pro další nástupiště a pro napojení na vysokorychlostní tratě. Staré nádraží již nebude překážet rozvoji Brna dál, do budoucí čtvrti Jižní centrum, která existuje zatím jen na papíře. Kvůli novému nádraží se ale musí vybudovat také tramvajové trasy a protipovodňová opatření.
Podle výsledku studie, kterou vypracovala soukromá brněnská firma SUDOP, by přesun přišel na dvacet až třicet miliard korun. Rekonstrukce starého nádraží by musela být provedena za plného provozu a přišla by podle odhadu SUDOP na stejné peníze jako nové nádraží. Odpůrci stěhování ale namítají, že stávající nádraží by se dalo rekonstruovat postupně a tím, že by zůstalo v centru, by neubylo cestujících. Jako příklady uvádějí rekonstrukce nádraží v centrech Bruselu či Kolína nad Rýnem.

autor: Tomáš Fránek