Otakat Zenkl (MfD): Jižní centrum je přepych, když je ve středu Brna občas mrtvo

Články, 17.9.2004

Není lepší přibrzdit a zapomenout na zájmy obchodních řetězců?
Vztahem historického centra a Jižného centra z hlediska potřeb města a megalomanských plánech na jeho změnu se v rubrice Moravské fórum zabývá urbanista Otakar Zenkl.

Jižní centrum je přepych, když je ve středu Brna občas mrtvo

Politikové a urbanisté řídící rozvoj města téměř patnáct let si nedávno vystavili vizitku megalomanství propadákem jménem Boby centrum.
Jako by toho nebylo dost, nadechují se k činu mnohem opovážlivějšímu: prosadit výstavbu nového nádraží, přesunutého o několik stovek metrů jižněji. Akce za stovky miliard, na možná dvě desítky let.

Mnoho otázek

Domnívají se, že právě nové nádraží je to, co obyvatelům města nejvíce chybí? Když ze starého odjíždějí vlaky poloprázdné? Když dochází k oživení provozu tuřanského letiště? Není pravděpodobnější, že se nové, centru vzdálenější a tramvajemi hůře dostupné nádraží za takových okolností stane ještě méně potřebné? A to i proto, že cestování vlastním vozidlem či letadlem bude za dvě desítky let prostě obvyklejší? Vnímají pánové radní, jakou hodnotu má pro turistický ruch nádraží umístěné v centrální poloze? Je snad v evropských velkoměstech málo nádraží, která se mohou pyšnit názvem "centrální"? Existuje například v takovém klenotu architektury a umění jakým je Florencie.
Historickému centru města, jež nemá metro, odlehčuje nádraží od zátěže automobilovým provozem. Stačí z něho udělat krok a člověk je rovnou v srdci města. Mezi jeho nezaměnitelnými, jedinečnými obyvateli.
Lze brát vážně argumenty architekta Dokoupila, který patří k hlavním zastancům přesunu železničního uzlu Brno, že novým nádražím by se Brno "zviditelnilo, ukázalo, že je dynamické a odvážné a zbavilo se provincialismu a malosti"?
A současně tvrdí, že postavit na místě dnešního nádraží za plného provozu nové by bylo komplikované. Čím tedy Brno prokáže odvahu a dynamičnost? Tím, že zvolí komplikovanější přestavbu dnešního nádraží, nebo tím, že dnes, bez jednoznačného důvodu ukvapeně rozbourá na dlouhou dobu tu část Brna, po jejímž rozvoji jeho dnešní politikové tak hlasitě volají a jejíž podoba je stále nejasná?
Nezamýšlím otevírat diskusi o duchu územního plánu "jižního města", ale jakému to rozvoji vlastně stávající nádraží brání? Připadá současné politické reprezentaci, že peněženky Brňanů jsou tak nadité a nároky na sortiment zboží tak vysoké, že stávající (a rozestavěné či připravované) obchodní plochy v historickém jádru města (včetně galerie Vaňkovka) a satelitních supermarketech na jihu města nestačí obyvatele a návštěvníky Brna uspokojit?
Co zajímavého ke spokojenému životu "tam na jihu", který pro současnou generaci těžko ztratí nádech průmyslové čtvrti (a v níž si mezitím - se souhlasem vedení města - zbudovaly své dílny stovky drobných firem), městští radní vlastně chystají? Zatím si městská firma Jižní centrum neví rady ani s programovou náplní budov, které městu zůstanou v areálu Vaňkovky.

Zachraňujme staré centrum

Co tak se spíše postarat, aby zatraktivněla a oživla, zejména o večerech a o víkendech, pěší zóna v historickém jádru města? Místo vyklidňování města výstavbou dalších nákupních zón na jihu Brna. Nebylo by lépe trochu přibrzdit v rozletu, pozapomenout na čas na zájmy různých obchodních řetězců a dalších korporací a zamyslet se třeba nad tím, kam obyvatelé města jezdí trávit svůj čas? Pokud tedy chtějí prožít zdravé odpoledne v rodinném kruhu v prostředí, kde mohou pod jednou střechou, v inspirujícím, atraktivním prostředí prospět tělu i duchu, tak jim nezbývá jim nic jiného, než navštívit Vyškov, Uherský Brod, ti rozmazlenější pak vyhledají thermy v rakouském Laa.
Protože v moravské metropoli dosud podobný komplex, jako je aqua park (který sloužil například v Berlíně po léta jako návštěvnický magnet číslo jedna) dodnes neexistuje.
Ačkoliv generel takových polyfunkčních center a sportovišť leží na Útvaru hlavního architekta města Brna již téměř deset let.

***

Moravské fórum

"Není lepší přibrzdit a zapomenout na zájmy obchodních řetězců ?"

Autor: OTAKAR ZEKL, urbanista