Zdeněk Mitáček (Brno Business): Referendum k nádraží - ano či ne?

Články, 14.9.2004

Akcí, která v poslední době jednoznačně "hýbe Brnem", je dění okolo projektu, jehož oficiální název zní Přestavba železničního uzlu Brno. Náklady ve výši okolo 30 miliard korun jsou dostatečným důvodem pro zájem o dění okolo tohoto projektu.

O uvedeném záměru jsme v posledních dvou letech přinesli v našem časopise celou řadu příspěvků. V poslední době nás zaujala petiční akce koalice Nádraží v centru, jejímž cílem je vypsání referenda, ve kterém by občané Brna dostali příležitost vyjádřit svůj názor k tomu, zda by mělo být postaveno nové nádraží v sousedství autobusového nádraží Zvonařka, nebo zda by měla být dána přednost rekonstrukci stávajících objektů při ulici Nádražní. Další informace k petiční akci jsme získali od členky Zastupitelstva Statutárního města Brna Jany Drápalové, která patří k lídrům koalice Nádraží v centru.

Můžete stručně popsat, jak myšlenka referenda vznikla, které osobnosti ji podpořily a jaké jsou jejich nejčastěji uváděné důvody pro podporu referenda?

Zatímco představitelé města často uvádějí, že podobné projekty přestavby nádraží jsou běžné i v jiných evropských městech, jaksi zapomínají uvést, že téměř všude se o nich rozhodovalo v referendech (např. Utrecht nebo Stuttgart). Navíc se zapomíná uvést, že žádné z těchto měst nepřesouvá nádraží z centra, ale přestavuje ho na stejném místě. Právě u našich partnerských měst jsme se inspirovali při požadavku na referendum. Domnívám se, že jejich zkušenosti s přípravou tak velkých projektů u nás nejsou dostatečně využívány a často jsou prezentovány veřejnosti filtrovaně a účelově. Referendum je v evropských městech běžný demokratický nástroj, který veřejná správa používá strategických rozhodnutí. Myšlenku referenda podpořila řada osobností, protože je to legitimní a standardní demokratický nástroj, který motivuje občany k zájmu o budoucnost vlastního města. Jedná se například o senátora Jiřího Zlatušku, architekty Ivana Rullera nebo Jiřího Oplatka, socioložku Hanu Librovou, umělce Bolka Polívku.

Členové Zastupitelstva města Brna rozhodují o zahájení investiční akce, která má rozpočet města zatížit na období několika let po skončení jejich současného funkčního období. Přesto se mnozí z nich staví ke konání referenda odmítavě. Co si o tom myslíte?

Někteří členové zastupitelstva udávají, že se jedná o příliš odbornou a složitou záležitost, o které občané nemohou rozhodovat, protože nemají dost informací. Občané ale mají právo znát všechny podklady, na základě kterých odborníci a politici tvrdí, že varianta s přesunem nádraží je pro město výhodnější. Další zase říkají, že už je pozdě, že už se rozhodlo při schvalování územního plánu v roce 1994. To je ale velmi nezodpovědné tvrzení. V době schvalování územního plánu nebyly známy všechny informace o finanční náročnosti, neexistoval integrovaný dopravní systém v kraji a podobně. A zase příklad z našeho partnerského města Utrechtu. Nejprve se zpracovaly varianty ve formě studie s ekonomickým vyhodnocením (2001), potom byla informační kampaň pro občany, potom referendum (2002) a teprve následně, nyní, se zpracovává územní plán podle varianty, která zvítězila v referendu. Nepřipadá vám to logičtější?

Jak se stavíte k námitce, že železniční nádraží v Brně využívají většinou obyvatelé okolních měst a obcí, a že by tedy měl být brán ohled také na jejich názor?

Jsem přesvědčená, že názory a potřeby obyvatel regionu, kteří dojíždějí do Brna do práce, jsou velmi důležité. Není ale chyba občanské koalice Nádraží v centru nedisponuje veřejnými penězi na informační kampaň, všechny náklady si platíme sami a argumenty čerpáme z oficiálně dostupných materiálů a studií, které byly za veřejné peníze městem nebo státem pořízeny. V Utrechtu dokonce město finančně přispělo sdružením a občanským skupinám, které organizovaly připomínky a nezávislé oponentury i ostrou kritiku návrhů města. Právě tady by měl nový územněsprávní celek, Jihomoravský kraj, ukázat, že nevznikl se svou samosprávou zbytečně a že se umí za své lidi poprat. Přes počáteční obtíže statečně zavádí IDS, jehož kostrou je právě železniční doprava. Tuto myšlenku odsun nádraží ohrožuje.

Název koalice Nádraží v centru signalizuje, které variantě dáváte přednost. Nebo se mýlím?

Název koalice spojuje odrážínjen pro automobily, za cenu zhoršení podmínek pro cestující hromadnou dopravou!

Na závěr otázku obrácenou do budoucnosti - jak hodnotíte dění okolo vaší kampaně, myslíte si, že má referendum "šanci"?

Má šanci, pokud v Brně chceme přijmout běžné postupy, které samosprávy evropských měst používají. Přece nechceme, aby se Brno nazývalo městem uprostřed Evropy jenom proto, že tady děláme největší ohňostroje!

Řekněme, že se referendum podaří vyhlásit, ale nedostaví se potřebných 50 % z oprávněných voličů a jeho výsledek bude neplatný. Hodláte v takovém případě v kampani pokračovat?

Náš zákon je velmi přísný a jeho novela v loňském roce sice vyřešila některé nejasnosti, ale zavedla hranici účasti 50 % oprávněných voličů, pod tuto hranici je sice referendum platné, ale jeho výsledek není pro samosprávu závazný. Když se zase budeme inspirovat v Utrechtu, tam přišlo k referendu 63 % oprávněných voličů! U nás si dovedu představit podobný výsledek, tak proč předem házet flintu do žita? Účelný je rovněž návrh na spojení referenda s některými volbami, protože se celá akce výrazně zlevní a peníze, které by se vydaly za administrativní náklady referenda, mohou být použity na dobrou informační kampaň.

Zdeněk Mitáček