Pavla Hobstová (Respekt): Brno se šikuje k referendu

Články, 14.9.2004

Odstěhovat nádraží, nebo ne? Rozhodne všelidové hlasování

První skupinky aktivistů obsadily brněnské ulice a vyzývají lidi, aby přesně za měsíc přišli k urnám hlasovat o poloze zdejšího železničního nádraží. "Radíme jim, aby řekli ano současnému místu. Přesun lidem prodlouží cestování a zadluží město na mnoho let," říká jeden z dobrovolníků Martin Ander. Současní šéfové Brna jsou přesně opačného názoru: Pokud nádraží nepřestěhujeme, čeká jihomoravskou metropoli úpadek, říká magistrát. Rozhodne se devátého října. Právě tento den vybralo minulý týden zastupitelstvo jako termín historického referenda.

Vítěz píše, co chce

Občanská koalice, která nasbírala 25 tisíc podpisů pod petici za referendum o nádraží, chtěla totiž hlasování spojit s listopadovými volbami: bylo by to levné a přišlo by víc voličů. Primátor Petr Duchoň (ODS) ale tuto možnost odmítl. Magistrát prý není schopen zajistit asi 700 volebních komisařů navíc. V říjnu je sežene snadněji. "Já s tou akcí vůbec nesouhlasím," říká primátor. "Je to stejné, jako bychom chtěli léčit rakovinu, ale předtím se v referendu lidí ptali, jestli chtějí."
Brněnská radnice chce postavit nové nádraží o 800 metrů jižněji, než je nyní, a stavbu schválilo letos na jaře zastupitelstvo. Staré nádraží je totiž v dezolátním stavu, muselo by se kompletně opravit. Nová poloha bude mít podle radních výhodu v tom, že bude dost místa pro další nástupiště a pro vyústění vysokorychlostních tratí. Staré nádraží již nebude překážet rozvoji Brna dál, do zatím jen na papíře existující čtvrti Jižní centrum, po odstranění kolejišť se uvolní výhodné pozemky.
Podle výsledku studie, kterou vypracovala soukromá brněnská firma SUDOP, by přesun přišel na dvacet až třicet miliard korun. Rekonstrukce starého nádraží by musela být provedena za plného provozu a přišla by (podle odhadu stejné firmy) na stejné peníze jako nové nádraží. Jiné odhady provedeny nebyly.
Stavbu zaplatí město ze svého rozpočtu (3 miliardy), stát z dopravního fondu (3 miliardy), jednu miliardu slíbil Jihomoravský kraj a další miliardu Evropská unie. Radnice se spoléhá, že Unie přisune ještě další částky a že minimálně dvě miliardy vynese prodej pozemků. Do kalkulace nejsou zahrnuty investice, které nová poloha vyvolá, například zbudování nových tramvajových tras a protipovodňových opatření, které mohou přijít řádově rovněž na desítky miliard.
Radnice však udělala zásadní chybu v tom, že o svém záměru občany neinformovala. Pozornost vzbudily v březnu teprve protesty několika Zelených v zastupitelstvu. Na protesty veřejnosti radnice v červnu odpověděla reklamní kampaní, která pod heslem ?ance pro Brno přesvědčuje lidi, aby nové nádraží na kraji Brna chtěli. Najatá agentura vylepila propagační plakáty a otevřela informační kancelář na centrálním nádraží. Dvě hostesky jsou tady každý den připravené přesvědčit zájemce, že stavba nové stanice se vyplatí: "Přijde to na stejné peníze jako oprava starého, ale bude nové a lepší. Bude tam místo pro nová nástupiště," říká usměvavá dívka za pultíkem.
Občanská koalice považuje takovou kampaň za ránu pod pás. "Za peníze poplatníků radnice informuje jen o jediné variantě - přesunu. Jiné možnosti tají. To není informace, to je reklama," říká vůdčí představitel protestního hnutí Svatopluk Bartík. Také v každém čísle magistrátního měsíčníku Haló Brno jsou agitační články. "Nám ale redakce odmítla otisknout článek o referendu," říká Martin Nawrath, zastupitel za stranu Zelených. Náměstek Zbytek ale redakční postup pokládá za správný. "Noviny platíme z rozpočtu města a smí tam být jen témata, která odsouhlasilo zastupitelstvo. Až Zelení vyhrají volby, mohou si psát, co chtějí."

Je mi jich líto

Ke kritikům přesunu se během uplynulých měsíců přihlásila řada odborníků - architekti, profesoři Masarykovy univerzity, dopravní specialisté - a vyzvali radnici, aby od úmyslu odstoupila. Do kritického tábora přistoupil i jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, který se před třemi lety za svůj úřad zavázal přispět na stavbu nádraží jednou miliardou korun. "Dnes mi je těch peněz líto. Hrneme se do stavby, na kterou máme sotva 4 miliardy, ale ona stojí 20. Může za to město. Teprve teď mění územní plán, takže Unie nám nic dát ani nemůže." Hejtman se také diví, že dodnes neslyšel názor Českých drah. "Respektujeme rozhodnutí vlády a do problému se nepleteme," vysvětlil stručně tiskový mluvčí ČD Pavel Tesař.
Kritický názor ale nedávno vyslovil zmocněnec Českých drah pro jižní Moravu Jiří Dukát. "Dnes už je směšné mít na jednom místě velkokapacitní nádraží, kam nacpeme všechny vlaky - regionální, dálkové a vysokorychlostní. V Evropě krajskou dopravu zvládají krátké a lehké vláčky, které jezdí maximálně po půlhodinách a často zastavují." Příkladem je německá S-Bahn nebo francouzská RER. Ve stanici by souprava měla stát maximálně 5 minut a nemusí nutně dorazit až na hlavní nádraží, takže by tam zbylo dost místa i pro vysokorychlostní vlaky, které potřebují 400 metrů dlouhé peróny, ty by v Brně stačily dva.
Aby mohli občané o svém nádraží rozhodnout v referendu, musí se k urnám dostavit minimálně polovina ze 159 tisíc brněnských voličů. Teprve pak bude výsledek pro politiky závazný. Vysoké účasti bude ale těžké dosáhnout. Magistrát se netají tím, že celou věc bojkotuje. "My jsme referendum nechtěli, tak nikoho nezveme," říká primátor Duchoň. Aktivisté se ale nechtějí vzdát. Chystají happeningy, zakládají webové stránky a zastavují lidi a vysvětlují výhody a zápory stavby. "Máme na propagaci sotva 50 tisíc, ale zato se už týden hlásí dobrovolníci a nabízejí pomoc," říká Bartík.

Pavla Hobstová
Autorka je spolupracovnicí Respektu.

Text vznikl díky laskavé finanční podpoře organizace Open Society Fund Praha.

Zdroj: Respekt
Datum: 13.09.2004
Název: Brno se šikuje k referendu
Podtitulek: Odstěhovat nádraží, nebo ne? Rozhodne všelidové hlasování
Ročník: 15
Číslo: 038
Autor: Pavla Hobstová
Str.: 04
Rubrika: DOMOV