Články, 28.7.2004
Volala mi jedna paní nebo slečna, že je z nějaké PR agentury, a jestli bych jako relativně známá tvář nechtěl podpořit přesun brněnského nádraží. že jsou jako agentura snad najmutí radnicí a že se tady hodlají propagací této věci zabývat. Já říkám: „Co o této věci víte?“ A slečna povídá: „My máme propagovat přesun nádraží.“ A já zase: „Dělali jsme takový film pro televizi, kde uvádíme mnoho rozhovorů pro i proti přesunu, je to takový souhrn stanovisek, už se to několikrát opakovalo, jsou tam veškeré argumenty, viděli jste to?“ A ona zase, ale už nevím přesně, v tom smyslu, že to vidět nepotřebují, že jsou tu k tomu, aby přesun propagovali a ne aby tomu rozuměli, a ostatně prý vědí, že tu není jednoznačné pro nebo proti. Marně jsem slečně vysvětloval, že se Brno zmenšuje, že už není hlavním městem Moravy, ale jedním z krajských měst, že už sem lidé nejezdí v takovém množství jako dřív, že někdo říká, že nádraží stávající stačí přestavět – a jsou tu také odborníci, právě jako ti, kteří jednoznačně preferují odsun. Dále jsem říkal, že to bude stát strašné peníze, se vším všudy přes 100 miliard, jestli ty peníze budou k dispozici? Jestlipak i další volební garnitura bude mít přesun jako svou prioritu? Jestli to nedopadne jako autobusové nádraží Zvonařka, ke kterému je špatné spojení do dneška a nic se neděje? A že taky nevím, nevím, jako laik i po zkušenostech, které člověk v Brně má, že bych se spíše klonil k tomu nádraží ve středu města zachovat, pokud to trochu jde.
No a slečna zachovala chladnou hlavu a jen se znovu dotázala, jestli bych do té propagace přesunu šel. Tak jsme se teda nedomluvili, doporučil jsem jen, ať se na ten dokument, který jsme s kolegou Fuksou dělali, podívají, aby aspoň věděli, o co vůbec jde. A s tím jsme se rozloučili.
Co mě na tom nejvíc znepokojuje nebo spíš rozčiluje, to je to, že nejde ani tak o to, co je pro ten či onen účel opravdu dobré, a o argumenty, které jsou tu postaveny proti sobě, aby se došlo k nejrozumnějšímu výsledku na tomto základě. A nemusí to být ani vítězství jedné či druhé strany, někdy je lepší kompromis, konsenzus, domluva na nějaké přijatelné variantě. Tady ale rozhodují peníze, poněvadž těch bude opravdu hodně – budou-li… rozhoduje to, kdo udělá masivnější masáž veřejnosti, masivnější manipulaci veřejného mínění nějakými barevnými letáky, poutači či spoty. A to, co je správné, co je prospěšné, co je užitečné, to zůstane zahrabáno hluboko pod tím, ztratí to váhu a smysl. To mě na tom nejvíce překvapuje, že rozhoduje reklama, ne rozumná diskuze a argumentace, a že se tím tolik lidí nechá omámit a ošálit. Říkám, že mě to překvapuje, aby byl obrat působivější, ale ono mě to nepřekvapuje vlastně vůbec.
Arnošt Goldflam
Pokud se v textu komentáře objeví http://, komentář nebude vloľen!