Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu): Měli jsme možnost se zapojit?

Články, 9.7.2004

Od března letošního roku se opět rozvinula už desetiletí trvající diskuse nad plánovanou přestavbou brněnského železničního uzlu (ŽUB). Tato připravovaná akce, náročná finančně, urbanisticky i dopravně, rozdělila odbornou a laickou veřejnost v Brně a okolí na dva tábory: na zastánce a odpůrce přesunu stávajícího hlavního nádraží do odsunuté polohy. Veřejností je přitom z celého rozsáhlého projektu přestavby ŽUB vnímána nejcitlivěji otázka chystaného přesunu nádraží, neboť právě přesun nádraží dále od centra města se nejvíce dotýká života obyvatel města Brna a jeho návštěvníků. I proto se naprostá většina reakcí veřejnosti týká pouze tohoto aspektu celého rozsáhlého projektu přestavby ŽUB.
V tomto textu bych se rád zaměřil na problematiku rozhodování o výsledné podobě projektu a na možnosti veřejnosti aktivně se podílet na tomto rozhodování - ze způsobu vedení diskuse jsem totiž přesvědčen, že právě reflexe této problematiky zůstává opomíjena.

Co se týče zapojování veřejnosti do procesu rozhodování, je dopravní plánování obor s omezenými historickými zkušenostmi. Plánovací procesy jsou v mnoha případech vyhrazeny především dopravním odborníkům, politikům a jiným elitním skupinám. To platí zejména pro státy s mladou demokratickou zkušeností, mezi něž Česká republika stále ještě patří. Rozhodování v prostředí tzv. mladé demokracie je často charakterizováno technickou racionalitou, rozhodováním vedeným „shora" a často je spojeno se zdlouhavými byrokratickými postupy. Tento model rozhodování je možné pojmenovat jako demokratické elitářství. Politické strany se v periodicky konaných volbách uchází o hlasy voličů a po svém zvolení se již o názory občanů zajímají spíše v symbolické rovině. Klíčová rozhodnutí bývají přijímána úzkou skupinkou úředníků a politiků a pokud jsou při rozhodování použity nějaké participační techniky, jsou vybrány a prováděny takovým způsobem, aby byla zajištěna podpora oficiální podobě projektu a byly vyloučeny protichůdné názory.
Opakem demokratického elitářství je model označovaný jako participační demokracie. Důležitou charakteristikou tohoto modelu je nezbytnost přímého zapojení veřejnosti do rozhodování. Veřejnost má v tomto případě přímý vliv na konečnou podobu projektu, neboť rozdíly mezi odborným a laickým názorem jsou minimalizovány. Rozhodování je založeno na přístupnosti, spolupráci, vyjednávání, interaktivitě. Z mnoha příkladů z praxe je zřejmé, že důkladně naplánovaná a zrealizovaná participace veřejnosti může výrazně přispět k přijímání kvalitnějších rozhodnutí. Participace je přínosná zejména v tom, že:

* včasné zapojení veřejnosti do vyhodnocování dopravních potřeb a alternativ dopravních rozhodnutí vede k tomu, že občané přijímají rozhodnutí „za své", snáze jej tolerují a lépe přijímají i negativa realizovaných dopravních projektů
* umožňuje pochopit a poznat potřeby těchto skupin a tyto potřeby zohledňovat při realizaci projektu

Opravdová participace je však možná pouze za předpokladu rovnocenného zapojení všech zúčastněných stran. V opačném případě se participace může snadno stát manipulací; právě k ní má bohužel blízko nynější stav informování veřejnosti ze strany oficiálních představitelů města Brna v záležitosti přesunu nádraží.
Představitele města Brna, kteří podporují variantu přestavby ŽUB s nádražím v odsunuté poloze, jistě nemile překvapila intenzita odporu veřejnosti proti tomuto záměru. Nejviditelnějším projevem veřejného mínění je nyní snaha o vypsání referenda k otázce přesunu nádraží. Petici za vypsání referenda podepsalo 24 500 obyvatel Brna. Nynější situace, která jistě přípravu projektu komplikuje, však vůbec nemusela nastat, pokud by občané měli možnost interaktivního zapojení se do vytváření podoby projektu již od jeho ranných fází, čili pokud by měli možnost spolupracovat na formulování možných alternativ. Město Brno sice na webových stránkách věnovaných problematice přestavby ŽUB uvádí, že zapojit jsme se mohli všichni, a jako příklad uvádí výstavu z roku 1992 a následnou anketu. V případě takto významného projektu je však zjevné, že městem deklarovaná míra zapojení veřejnosti není v žádném případě dostačující. Z úst mnoha úředníků, politiků a rozhodovatelů samozřejmě může zaznít námitka, že občané mají zákonem danou možnost zapojit se do rozhodování např. při procesu schvalování územního plánu a jeho změn. Tato možnost však není veřejností příliš využívána a otázkou zůstává, zda je efektivní. V případě rozsáhlých projektů (a samozřejmě nejen jich) je nutností naplánovat a zrealizovat participaci veřejnosti v nadstandardní podobě již ve fázi tvorby variant např. formou kulatých stolů, workshopů, diskusí, plánovacích víkendů atd. Občan by měl být v průběhu celého projektu chápán jako rovnocenný partner a názory veřejnosti by měly být reflektovány.
Jak již bylo napsáno dříve, nedostatečné možnosti zapojit se do projednávání přestavby ŽUB vyústily do nynější snahy veřejnosti o vypsání referenda, což je jasný signál, že občané chtějí spolurozhodovat o podobě města, ve kterém žijí a které mají rádi.

Jaká je reakce představitelů města Brna na požadavek obyvatel po rovnocenné komunikaci? Dne 21.5. 2004 byla zahájena oficiální informační kampaň. Způsobem, jakým je vedena a cílem, který sleduje má však charakter manipulace, v některých rysech prokazuje nanejvýš znaky jednostranného poskytování informací. Město Brno se již rozhodlo, která varianta je správná a cílem současné „práce" s veřejností je pouze získání podpory občanů pro jím zvolenou variantu a přesvědčení občanů o správnosti této oficiální varianty. Informační tok je jednostranný, město propaguje pouze jednu variantu a alternativy neuznává. Dokladem jsou např. informace na internetových stránkách www.zeleznicni-uzel-brno.cz, popřípadě v informační brožurce ?ance pro Jižní Moravu, kde jsou zmiňovány pouze výhody odsunu nádraží a nevýhody nádraží ve stávající poloze a v kontaktech a odkazech jsou uvedeny pouze ty instituce, které podporují oficiální stanovisko města. Podobně jednostranně jsou zaměřeny články na již zmíněných webových stránkách - institut referenda je zlehčován, názory odborné opozice jsou znevažovány s argumentem, že škodí rozvoji města atd. Veřejná diskuse tak nebyla zahájena samotným městem, ale neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími. Je to smutné konstatování, ale město Brno nevyužilo šanci k plnoprávné komunikaci se svými občany ani poté, kdy občané tuto touhu po oboustranné spolupráci jednoznačně vyjádřili a rozhodlo se místo toho pro informační boj s odpůrci přesunu nádraží do odsunuté polohy. To je neblahý doklad toho, jak představitelé města chápou zapojování veřejnosti do rozhodování a který navíc dává tušit jak bude probíhat rozhodování i v případě dalších brněnských projektů, dokud se situace nezlepší.

Kontakt: Ing. Petr Pokorný

e-mail: pokorny@cdv.cz

zdroj: http://www.cdv.cz/text/oblasti/bsp/zub.htm